Nalezeno 102 sloves
選ぶ
えらぶ
erabu
vybrat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
選ぶ
えらぶ
erabu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
選ばない
えらばない
erabanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
選んだ
えらんだ
eranda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
選ばなかった
えらばなかった
erabanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
選んで
えらんで
erande
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
選びたい
えらびたい
erabitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
選ぼう
えらぼう
erabou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
選べ
えらべ
erabe
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
選ばれる
えらばれる
erabareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
選んだら
えらんだら
erandara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
選べば
えらべば
erabeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
選ばせる
えらばせる
erabaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
選べる
えらべる
eraberu
食べる
たべる
taberu
jíst
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
食べる
たべる
taberu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
食べない
たべない
tabenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
食べた
たべた
tabeta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
食べなかった
たべなかった
tabenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
食べて
たべて
tabete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
食べたい
たべたい
tabetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
食べよう
たべよう
tabeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
食べろ
たべろ
tabero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
食べられる
たべられる
taberareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
食べたら
たべたら
tabetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
食べれば
たべれば
tabereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
食べさせる
たべさせる
tabesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
食べられる
たべられる
taberareru
飲む
のむ
nomu
pít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
飲む
のむ
nomu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
飲まない
のまない
nomanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
飲んだ
のんだ
nonda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
飲まなかった
のまなかった
nomanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
飲んで
のんで
nonde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
飲みたい
のみたい
nomitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
飲もう
のもう
nomou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
飲め
のめ
nome
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
飲まれる
のまれる
nomareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
飲んだら
のんだら
nondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
飲めば
のめば
nomeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
飲ませる
のませる
nomaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
飲める
のめる
nomeru
話す
はなす
hanasu
mluvit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
話す
はなす
hanasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
話さない
はなさない
hanasanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
話した
はなした
hanashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
話さなかった
はなさなかった
hanasanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
話して
はなして
hanashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
話したい
はなしたい
hanashitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
話そう
はなそう
hanasou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
話せ
はなせ
hanase
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
話される
はなされる
hanasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
話したら
はなしたら
hanashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
話せば
はなせば
hanaseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
話させる
はなさせる
hanasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
話せる
はなせる
hanaseru
読む
よむ
yomu
číst
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
読む
よむ
yomu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
読まない
よまない
yomanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
読んだ
よんだ
yonda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
読まなかった
よまなかった
yomanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
読んで
よんで
yonde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
読みたい
よみたい
yomitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
読もう
よもう
yomou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
読め
よめ
yome
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
読まれる
よまれる
yomareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
読んだら
よんだら
yondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
読めば
よめば
yomeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
読ませる
よませる
yomaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
読める
よめる
yomeru
書く
かく
kaku
psát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
書く
かく
kaku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
書かない
かかない
kakanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
書いた
かいた
kaita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
書かなかった
かかなかった
kakanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
書いて
かいて
kaite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
書きたい
かきたい
kakitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
書こう
かこう
kakou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
書け
かけ
kake
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
書かれる
かかれる
kakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
書いたら
かいたら
kaitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
書けば
かけば
kakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
書かせる
かかせる
kakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
書ける
かける
kakeru
見る
みる
miru
vidět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
見る
みる
miru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
見ない
みない
minai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
見た
みた
mita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
見なかった
みなかった
minakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
見て
みて
mite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
見たい
みたい
mitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
見よう
みよう
miyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
見ろ
みろ
miro
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
見られる
みられる
mirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
見たら
みたら
mitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
見れば
みれば
mireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
見させる
みさせる
misaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
見られる
みられる
mirareru
来る
くる
kuru
přijít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
来る
くる
kuru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
来ない
こない
konai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
来た
きた
kita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
来なかった
こなかった
konakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
来て
きて
kite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
来たい
きたい
kitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
来よう
こよう
koyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
来い
こい
koi
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
来られる
こられる
korareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
来たら
きたら
kitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
来れば
くれば
kureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
来させる
こさせる
kosaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
来られる
こられる
korareru
する
する
suru
dělat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
する
する
suru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
しない
しない
shinai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
した
した
shita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
しなかった
しなかった
shinakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
して
して
shite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
したい
したい
shitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
しよう
しよう
shiyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
しろ
しろ
shiro
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
される
される
sareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
したら
したら
shitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
すれば
すれば
sureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
させる
させる
saseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
できる
できる
dekiru
行く
いく
iku
jít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
行く
いく
iku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
行かない
いかない
ikanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
行った
いった
itta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
行かなかった
いかなかった
ikanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
行って
いって
itte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
行きたい
いきたい
ikitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
行こう
いこう
ikou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
行け
いけ
ike
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
行かれる
いかれる
ikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
行ったら
いったら
ittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
行けば
いけば
ikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
行かせる
いかせる
ikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
行ける
いける
ikeru
帰る
かえる
kaeru
vrátit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
帰る
かえる
kaeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
帰らない
かえらない
kaeranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
帰った
かえった
kaetta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
帰らなかった
かえらなかった
kaeranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
帰って
かえって
kaette
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
帰りたい
かえりたい
kaeritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
帰ろう
かえろう
kaeroo
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
帰れ
かえれ
kaere
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
帰られる
かえられる
kaerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
帰ったら
かえったら
kaettara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
帰れば
かえれば
kaereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
帰らせる
かえらせる
kaeraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
帰れる
かえれる
kaereru
寝る
ねる
neru
spát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
寝る
ねる
neru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
寝ない
ねない
nenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
寝た
ねた
neta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
寝なかった
ねなかった
nenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
寝て
ねて
nete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
寝たい
ねたい
netai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
寝よう
ねよう
neyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
寝ろ
ねろ
nero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
寝られる
ねられる
nerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
寝たら
ねたら
netara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
寝れば
ねれば
nereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
寝させる
ねさせる
nesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
寝られる
ねられる
nerareru
買う
かう
kau
koupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
買う
かう
kau
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
買わない
かわない
kawanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
買った
かった
katta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
買わなかった
かわなかった
kawanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
買って
かって
katte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
買いたい
かいたい
kaitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
買おう
かおう
kaou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
買え
かえ
kae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
買われる
かわれる
kawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
買ったら
かったら
kattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
買えば
かえば
kaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
買わせる
かわせる
kawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
買える
かえる
kaeru
働く
はたらく
hataraku
pracovat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
働く
はたらく
hataraku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
働かない
はたらかない
hatarakanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
働いた
はたらいた
hataraita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
働かなかった
はたらかなかった
hatarakanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
働いて
はたらいて
hataraite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
働きたい
はたらきたい
hatarakitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
働こう
はたらこう
hatarakou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
働け
はたらけ
hatarake
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
働かれる
はたらかれる
hatarakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
働いたら
はたらいたら
hataraita ra
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
働けば
はたらけば
hatarakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
働かせる
はたらかせる
hatarakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
働ける
はたらける
hatarakeru
浴びる
あびる
abiru
koupat se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
浴びる
あびる
abiru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
浴びない
あびない
abinai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
浴びた
あびた
abita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
浴びなかった
あびなかった
abinakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
浴びて
あびて
abite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
浴びたい
あびたい
abitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
浴びよう
あびよう
abiyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
浴びろ
あびろ
abiro
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
浴びられる
あびられる
abirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
浴びたら
あびたら
abitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
浴びれば
あびれば
abireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
浴びさせる
あびさせる
abisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
浴びられる
あびられる
abirareru
上げる
あげる
ageru
zvednout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
上げる
あげる
ageru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
上げない
あげない
agenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
上げた
あげた
ageta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
上げなかった
あげなかった
agenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
上げて
あげて
agete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
上げたい
あげたい
agetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
上げよう
あげよう
ageyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
上げろ
あげろ
agero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
上げられる
あげられる
agerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
上げたら
あげたら
agetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
上げれば
あげれば
agereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
上げさせる
あげさせる
agesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
上げられる
あげられる
agerareru
開ける
あける
akeru
otevřít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
開ける
あける
akeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
開けない
あけない
akenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
開けた
あけた
aketa
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
開けなかった
あけなかった
akenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
開けて
あけて
akete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
開けたい
あけたい
aketai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
開けよう
あけよう
akeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
開けろ
あけろ
akero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
開けられる
あけられる
akerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
開けたら
あけたら
aketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
開ければ
あければ
akereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
開けさせる
あけさせる
akesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
開けられる
あけられる
akerareru
洗う
あらう
arau
umýt se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
洗う
あらう
arau
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
洗わない
あらわない
arawanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
洗った
あらった
aratta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
洗わなかった
あらわなかった
arawanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
洗って
あらって
aratte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
洗いたい
あらいたい
araitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
洗おう
あらおう
araou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
洗え
あらえ
arae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
洗われる
あらわれる
arawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
洗ったら
あらったら
arattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
洗えば
あらえば
araeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
洗わせる
あらわせる
arawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
洗える
あらえる
araeru
ある
ある
aru
být
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
ある
ある
aru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
ない
ない
nai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
った
った
tta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
なかった
なかった
nakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
って
って
tte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
りたい
りたい
ritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
ろう
ろう
rou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
れ
れ
re
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
られる
られる
rareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
ったら
ったら
ttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
れば
れば
reba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
らせる
らせる
raseru
歩く
あるく
aruku
chodit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
歩く
あるく
aruku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
歩かない
あるかない
arukanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
歩いた
あるいた
aruita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
歩かなかった
あるかなかった
arukanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
歩いて
あるいて
aruite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
歩きたい
あるきたい
arukitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
歩こう
あるこう
arukou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
歩け
あるけ
aruke
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
歩かれる
あるかれる
arukareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
歩いたら
あるいたら
aruitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
歩けば
あるけば
arukeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
歩かせる
あるかせる
arukaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
歩ける
あるける
arukeru
遊ぶ
あそぶ
asobu
hrát si
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
遊ぶ
あそぶ
asobu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
遊ばない
あそばない
asobanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
遊んだ
あそんだ
asonda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
遊ばなかった
あそばなかった
asobanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
遊んで
あそんで
asonde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
遊びたい
あそびたい
asobitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
遊ぼう
あそぼう
asobou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
遊べ
あそべ
asobe
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
遊ばれる
あそばれる
asobareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
遊んだら
あそんだら
asondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
遊べば
あそべば
asobeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
遊ばせる
あそばせる
asobaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
遊べる
あそべる
asoberu
会う
あう
au
setkat se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
会う
あう
au
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
会わない
あわない
awanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
会った
あった
atta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
会わなかった
あわなかった
awanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
会って
あって
atte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
会いたい
あいたい
aitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
会おう
あおう
aou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
会え
あえ
ae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
会われる
あわれる
awareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
会ったら
あったら
attara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
会えば
あえば
aeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
会わせる
あわせる
awaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
会える
あえる
aeru
違う
ちがう
chigau
lišit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
違う
ちがう
chigau
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
違わない
ちがわない
chigawanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
違った
ちがった
chigatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
違わなかった
ちがわなかった
chigawanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
違って
ちがって
chigatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
違いたい
ちがいたい
chigaitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
違おう
ちがおう
chigaou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
違え
ちがえ
chigae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
違われる
ちがわれる
chigawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
違ったら
ちがったら
chigattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
違えば
ちがえば
chigaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
違わせる
ちがわせる
chigawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
違える
ちがえる
chigaeru
出す
だす
dasu
vytáhnout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
出す
だす
dasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
出さない
ださない
dasanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
出した
だした
dashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
出さなかった
ださなかった
dasanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
出して
だして
dashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
出したい
だしたい
dashitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
出そう
だそう
dasou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
出せ
だせ
dase
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
出される
だされる
dasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
出したら
だしたら
dashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
出せば
だせば
daseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
出させる
ださせる
dasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
出せる
だせる
daseru
出かける
でかける
dekakeru
jít ven
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
出かける
でかける
dekakeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
出かけない
でかけない
dekakenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
出かけた
でかけた
dekaketa
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
出かけなかった
でかけなかった
dekakenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
出かけて
でかけて
dekakete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
出かけたい
でかけたい
dekaketai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
出かけよう
でかけよう
dekakeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
出かけろ
でかけろ
dekakero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
出かけられる
でかけられる
dekakerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
出かけたら
でかけたら
dekaketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
出かければ
でかければ
dekakereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
出かけさせる
でかけさせる
dekakesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
出かけられる
でかけられる
dekakerareru
出る
でる
deru
odejít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
出る
でる
deru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
出ない
でない
denai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
出た
でた
deta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
出なかった
でなかった
denakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
出て
でて
dete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
出たい
でたい
detai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
出よう
でよう
deyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
出ろ
でろ
dero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
出られる
でられる
derareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
出たら
でたら
detara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
出れば
でれば
dereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
出させる
でさせる
desaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
出られる
でられる
derareru
吹く
ふく
fuku
foukat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
吹く
ふく
fuku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
吹かない
ふかない
fukanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
吹いた
ふいた
fuita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
吹かなかった
ふかなかった
fukanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
吹いて
ふいて
fuite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
吹きたい
ふきたい
fukitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
吹こう
ふこう
fukou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
吹け
ふけ
fuke
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
吹かれる
ふかれる
fukareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
吹いたら
ふいたら
fuitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
吹けば
ふけば
fukeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
吹かせる
ふかせる
fukaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
吹ける
ふける
fukeru
降る
ふる
furu
padat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
降る
ふる
furu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
降らない
ふらない
furanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
降った
ふった
futta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
降らなかった
ふらなかった
furanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
降って
ふって
futte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
降りたい
ふりたい
furitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
降ろう
ふろう
furou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
降れ
ふれ
fure
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
降られる
ふられる
furareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
降ったら
ふったら
futtara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
降れば
ふれば
fureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
降らせる
ふらせる
furaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
降れる
ふれる
fureru
入る
はいる
hairu
vstoupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
入る
はいる
hairu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
入らない
はいらない
hairanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
入った
はいった
haitta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
入らなかった
はいらなかった
hairanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
入って
はいって
haitte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
入りたい
はいりたい
hairitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
入ろう
はいろう
hairou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
入れ
はいれ
haire
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
入られる
はいられる
hairareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
入ったら
はいったら
haittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
入れば
はいれば
haireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
入らせる
はいらせる
hairaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
入れる
はいれる
haireru
始まる
はじまる
hajimaru
začít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
始まる
はじまる
hajimaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
始まらない
はじまらない
hajimaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
始まった
はじまった
hajimatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
始まらなかった
はじまらなかった
hajimaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
始まって
はじまって
hajimatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
始まりたい
はじまりたい
hajimaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
始まろう
はじまろう
hajimarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
始まれ
はじまれ
hajimare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
始まられる
はじまられる
hajimarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
始まったら
はじまったら
hajimattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
始まれば
はじまれば
hajimareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
始まらせる
はじまらせる
hajimaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
始まれる
はじまれる
hajimareru
履く
はく
haku
nosit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
履く
はく
haku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
履かない
はかない
hakanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
履いた
はいた
haita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
履かなかった
はかなかった
hakanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
履いて
はいて
haite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
履きたい
はきたい
hakitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
履こう
はこう
hakou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
履け
はけ
hake
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
履かれる
はかれる
hakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
履いたら
はいたら
haitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
履けば
はけば
hakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
履かせる
はかせる
hakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
履ける
はける
hakeru
晴れる
はれる
hareru
být slunečno
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
晴れる
はれる
hareru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
晴れない
はれない
harenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
晴れた
はれた
hareta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
晴れなかった
はれなかった
harenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
晴れて
はれて
harete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
晴れたい
はれたい
haretai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
晴れよう
はれよう
hareyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
晴れろ
はれろ
harero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
晴れられる
はれられる
harerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
晴れたら
はれたら
haretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
晴れれば
はれれば
harereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
晴れさせる
はれさせる
haresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
晴れられる
はれられる
harerareru
貼る
はる
haru
nalepit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
貼る
はる
haru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
貼らない
はらない
haranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
貼った
はった
hatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
貼らなかった
はらなかった
haranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
貼って
はって
hatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
貼りたい
はりたい
haritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
貼ろう
はろう
harou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
貼れ
はれ
hare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
貼られる
はられる
harareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
貼ったら
はったら
hattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
貼れば
はれば
hareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
貼らせる
はらせる
haraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
貼れる
はれる
hareru
走る
はしる
hashiru
běžet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
走る
はしる
hashiru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
走らない
はしらない
hashiranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
走った
はしった
hashitta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
走らなかった
はしらなかった
hashiranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
走って
はしって
hashitte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
走りたい
はしりたい
hashiritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
走ろう
はしろう
hashirou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
走れ
はしれ
hashire
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
走られる
はしられる
hashirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
走ったら
はしったら
hashittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
走れば
はしれば
hashireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
走らせる
はしらせる
hashiraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
走れる
はしれる
hashireru
引く
ひく
hiku
táhnout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
引く
ひく
hiku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
引かない
ひかない
hikanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
引いた
ひいた
hiita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
引かなかった
ひかなかった
hikanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
引いて
ひいて
hiite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
引きたい
ひきたい
hikitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
引こう
ひこう
hikou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
引け
ひけ
hike
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
引かれる
ひかれる
hikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
引いたら
ひいたら
hiitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
引けば
ひけば
hikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
引かせる
ひかせる
hikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
引ける
ひける
hikeru
弾く
ひく
hiku
hrát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
弾く
ひく
hiku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
弾かない
ひかない
hikanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
弾いた
ひいた
hiita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
弾かなかった
ひかなかった
hikanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
弾いて
ひいて
hiite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
弾きたい
ひきたい
hikitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
弾こう
ひこう
hikou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
弾け
ひけ
hike
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
弾かれる
ひかれる
hikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
弾いたら
ひいたら
hiitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
弾けば
ひけば
hikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
弾かせる
ひかせる
hikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
弾ける
ひける
hikeru
入れる
いれる
ireru
vložit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
入れる
いれる
ireru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
入れない
いれない
irenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
入れた
いれた
ireta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
入れなかった
いれなかった
irenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
入れて
いれて
irete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
入れたい
いれたい
iretai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
入れよう
いれよう
ireyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
入れろ
いれろ
irero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
入れられる
いれられる
irerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
入れたら
いれたら
iretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
入れれば
いれれば
irereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
入れさせる
いれさせる
iresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
入れられる
いれられる
irerareru
要る
いる
iru
být potřebný
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
要る
いる
iru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
要らない
いらない
iranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
要った
いった
itta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
要らなかった
いらなかった
iranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
要って
いって
itte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
要りたい
いりたい
iritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
要ろう
いろう
irou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
要れ
いれ
ire
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
要られる
いられる
irareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
要ったら
いったら
ittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
要れば
いれば
ireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
要らせる
いらせる
iraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
要れる
いれる
ireru
言う
いう
iu
říkat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
言う
いう
iu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
言わない
いわない
iwanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
言った
いった
itta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
言わなかった
いわなかった
iwanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
言って
いって
itte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
言いたい
いいたい
iitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
言おう
いおう
iou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
言え
いえ
ie
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
言われる
いわれる
iwareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
言ったら
いったら
ittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
言えば
いえば
ieba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
言わせる
いわせる
iwaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
言える
いえる
ieru
返す
かえす
kaesu
vrátit něco
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
返す
かえす
kaesu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
返さない
かえさない
kaesanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
返した
かえした
kaeshita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
返さなかった
かえさなかった
kaesanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
返して
かえして
kaeshite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
返したい
かえしたい
kaeshitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
返そう
かえそう
kaesou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
返せ
かえせ
kaese
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
返される
かえされる
kaesareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
返したら
かえしたら
kaeshitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
返せば
かえせば
kaeseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
返させる
かえさせる
kaesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
返せる
かえせる
kaeseru
掛かる
かかる
kakaru
využít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
掛かる
かかる
kakaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
掛からない
かからない
kakaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
掛かった
かかった
kakatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
掛からなかった
かからなかった
kakaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
掛かって
かかって
kakatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
掛かりたい
かかりたい
kakaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
掛かろう
かかろう
kakarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
掛かれ
かかれ
kakare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
掛かられる
かかられる
kakarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
掛かったら
かかったら
kakattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
掛かれば
かかれば
kakareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
掛からせる
かからせる
kakaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
掛かれる
かかれる
kakareru
掛ける
かける
kakeru
zavěsit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
掛ける
かける
kakeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
掛けない
かけない
kakenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
掛けた
かけた
kaketa
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
掛けなかった
かけなかった
kakenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
掛けて
かけて
kakete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
掛けたい
かけたい
kaketai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
掛けよう
かけよう
kakeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
掛けろ
かけろ
kakero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
掛けられる
かけられる
kakerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
掛けたら
かけたら
kaketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
掛ければ
かければ
kakereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
掛けさせる
かけさせる
kakesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
掛けられる
かけられる
kakerareru
借りる
かりる
kariru
půjčit si
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
借りる
かりる
kariru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
借りない
かりない
karinai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
借りた
かりた
karita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
借りなかった
かりなかった
karinakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
借りて
かりて
karite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
借りたい
かりたい
karitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
借りよう
かりよう
kariyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
借りろ
かりろ
kariro
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
借りられる
かりられる
karirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
借りたら
かりたら
karitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
借りれば
かりれば
karireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
借りさせる
かりさせる
karisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
借りられる
かりられる
karirareru
貸す
かす
kasu
půjčit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
貸す
かす
kasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
貸さない
かさない
kasanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
貸した
かした
kashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
貸さなかった
かさなかった
kasanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
貸して
かして
kashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
貸したい
かしたい
kashitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
貸そう
かそう
kasou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
貸せ
かせ
kase
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
貸される
かされる
kasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
貸したら
かしたら
kashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
貸せば
かせば
kaseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
貸させる
かさせる
kasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
貸せる
かせる
kaseru
消す
けす
kesu
vymazat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
消す
けす
kesu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
消さない
けさない
kesanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
消した
けした
keshita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
消さなかった
けさなかった
kesanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
消して
けして
keshite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
消したい
けしたい
keshitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
消そう
けそう
kesou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
消せ
けせ
kese
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
消される
けされる
kesareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
消したら
けしたら
keshitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
消せば
けせば
keseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
消させる
けさせる
kesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
消せる
けせる
keseru
消える
きえる
kieru
zmizet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
消える
きえる
kieru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
消えない
きえない
kienai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
消えた
きえた
kieta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
消えなかった
きえなかった
kienakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
消えて
きえて
kiete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
消えたい
きえたい
kietai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
消えよう
きえよう
kieyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
消えろ
きえろ
kiero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
消えられる
きえられる
kierareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
消えたら
きえたら
kietara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
消えれば
きえれば
kiereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
消えさせる
きえさせる
kiesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
消えられる
きえられる
kierareru
聞く
きく
kiku
slyšet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
聞く
きく
kiku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
聞かない
きかない
kikanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
聞いた
きいた
kiita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
聞かなかった
きかなかった
kikanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
聞いて
きいて
kiite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
聞きたい
ききたい
kikitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
聞こう
きこう
kikou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
聞け
きけ
kike
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
聞かれる
きかれる
kikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
聞いたら
きいたら
kiitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
聞けば
きけば
kikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
聞かせる
きかせる
kikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
聞ける
きける
kikeru
切る
きる
kiru
řezat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
切る
きる
kiru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
切らない
きらない
kiranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
切った
きった
kitta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
切らなかった
きらなかった
kiranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
切って
きって
kitte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
切りたい
きりたい
kiritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
切ろう
きろう
kirou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
切れ
きれ
kire
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
切られる
きられる
kirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
切ったら
きったら
kittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
切れば
きれば
kireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
切らせる
きらせる
kiraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
切れる
きれる
kireru
困る
こまる
komaru
mít starosti
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
困る
こまる
komaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
困らない
こまらない
komaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
困った
こまった
komatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
困らなかった
こまらなかった
komaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
困って
こまって
komatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
困りたい
こまりたい
komaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
困ろう
こまろう
komarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
困れ
こまれ
komare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
困られる
こまられる
komarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
困ったら
こまったら
komattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
困れば
こまれば
komareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
困らせる
こまらせる
komaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
困れる
こまれる
komareru
答える
こたえる
kotaeru
odpovědět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
答える
こたえる
kotaeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
答えない
こたえない
kotaenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
答えた
こたえた
kotaeta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
答えなかった
こたえなかった
kotaenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
答えて
こたえて
kotaete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
答えたい
こたえたい
kotaetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
答えよう
こたえよう
kotaeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
答えろ
こたえろ
kotaero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
答えられる
こたえられる
kotaerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
答えたら
こたえたら
kotaetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
答えれば
こたえれば
kotaereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
答えさせる
こたえさせる
kotaesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
答えられる
こたえられる
kotaerareru
曇る
くもる
kumoru
zatáhnout se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
曇る
くもる
kumoru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
曇らない
くもらない
kumoranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
曇った
くもった
kumotta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
曇らなかった
くもらなかった
kumoranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
曇って
くもって
kumotte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
曇りたい
くもりたい
kumoritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
曇ろう
くもろう
kumorou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
曇れ
くもれ
kumore
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
曇られる
くもられる
kumorareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
曇ったら
くもったら
kumottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
曇れば
くもれば
kumoreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
曇らせる
くもらせる
kumoraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
曇れる
くもれる
kumoreru
曲がる
まがる
magaru
otočit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
曲がる
まがる
magaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
曲がらない
まがらない
magaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
曲がった
まがった
magatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
曲がらなかった
まがらなかった
magaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
曲がって
まがって
magatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
曲がりたい
まがりたい
magaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
曲がろう
まがろう
magarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
曲がれ
まがれ
magare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
曲がられる
まがられる
magarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
曲がったら
まがったら
magattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
曲がれば
まがれば
magareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
曲がらせる
まがらせる
magaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
曲がれる
まがれる
magareru
待つ
まつ
matsu
čekat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
待つ
まつ
matsu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
待たない
またない
matanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
待った
まった
matta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
待たなかった
またなかった
matanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
待って
まって
matte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
待ちたい
まちたい
machitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
待とう
まとう
matou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
待て
まて
mate
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
待たれる
またれる
matareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
待ったら
まったら
mattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
待てば
まてば
mateba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
待たせる
またせる
mataseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
待てる
まてる
materu
磨く
みがく
migaku
leštit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
磨く
みがく
migaku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
磨かない
みがかない
migakanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
磨いた
みがいた
migaita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
磨かなかった
みがかなかった
migakanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
磨いて
みがいて
migaite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
磨きたい
みがきたい
migakitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
磨こう
みがこう
migakou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
磨け
みがけ
migake
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
磨かれる
みがかれる
migakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
磨いたら
みがいたら
migaitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
磨けば
みがけば
migakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
磨かせる
みがかせる
migakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
磨ける
みがける
migakeru
見せる
みせる
miseru
ukázat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
見せる
みせる
miseru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
見せない
みせない
misenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
見せた
みせた
miseta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
見せなかった
みせなかった
misenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
見せて
みせて
misete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
見せたい
みせたい
misetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
見せよう
みせよう
miseyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
見せろ
みせろ
misero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
見せられる
みせられる
miserareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
見せたら
みせたら
misetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
見せれば
みせれば
misereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
見せさせる
みせさせる
misesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
見せられる
みせられる
miserareru
持つ
もつ
motsu
držet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
持つ
もつ
motsu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
持たない
もたない
motanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
持った
もった
motta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
持たなかった
もたなかった
motanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
持って
もって
motte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
持ちたい
もちたい
mochitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
持とう
もとう
motou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
持て
もて
mote
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
持たれる
もたれる
motareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
持ったら
もったら
mottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
持てば
もてば
moteba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
持たせる
もたせる
motaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
持てる
もてる
moteru
鳴く
なく
naku
zvuk zvířete
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
鳴く
なく
naku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
鳴かない
なかない
nakanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
鳴いた
ないた
naita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
鳴かなかった
なかなかった
nakanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
鳴いて
ないて
naite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
鳴きたい
なきたい
nakitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
鳴こう
なこう
nakou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
鳴け
なけ
nake
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
鳴かれる
なかれる
nakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
鳴いたら
ないたら
naitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
鳴けば
なけば
nakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
鳴かせる
なかせる
nakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
鳴ける
なける
nakeru
無くす
なくす
nakusu
ztratit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
無くす
なくす
nakusu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
無くさない
なくさない
nakusanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
無くした
なくした
nakushita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
無くさなかった
なくさなかった
nakusanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
無くして
なくして
nakushite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
無くしたい
なくしたい
nakushitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
無くそう
なくそう
nakusou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
無くせ
なくせ
nakuse
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
無くされる
なくされる
nakusareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
無くしたら
なくしたら
nakushitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
無くせば
なくせば
nakuseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
無くさせる
なくさせる
nakusaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
無くせる
なくせる
nakuseru
並べる
ならべる
naraberu
seřadit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
並べる
ならべる
naraberu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
並べない
ならべない
narabenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
並べた
ならべた
narabeta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
並べなかった
ならべなかった
narabenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
並べて
ならべて
narabete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
並べたい
ならべたい
narabetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
並べよう
ならべよう
narabeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
並べろ
ならべろ
narabero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
並べられる
ならべられる
naraberareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
並べたら
ならべたら
narabetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
並べれば
ならべれば
narabereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
並べさせる
ならべさせる
narabesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
並べられる
ならべられる
naraberareru
習う
ならう
narau
být vyučován
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
習う
ならう
narau
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
習わない
ならわない
narawanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
習った
ならった
naratta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
習わなかった
ならわなかった
narawanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
習って
ならって
naratte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
習いたい
ならいたい
naraitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
習おう
ならおう
naraou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
習え
ならえ
narae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
習われる
ならわれる
narawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
習ったら
ならったら
narattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
習えば
ならえば
naraeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
習わせる
ならわせる
narawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
習える
ならえる
naraeru
登る
のぼる
noboru
šplhat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
登る
のぼる
noboru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
登らない
のぼらない
noboranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
登った
のぼった
nobotta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
登らなかった
のぼらなかった
noboranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
登って
のぼって
nobotte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
登りたい
のぼりたい
noboritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
登ろう
のぼろう
noborou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
登れ
のぼれ
nobore
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
登られる
のぼられる
noborareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
登ったら
のぼったら
nobottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
登れば
のぼれば
noboreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
登らせる
のぼらせる
noboraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
登れる
のぼれる
noboreru
乗る
のる
noru
nastoupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
乗る
のる
noru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
乗らない
のらない
noranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
乗った
のった
notta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
乗らなかった
のらなかった
noranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
乗って
のって
notte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
乗りたい
のりたい
noritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
乗ろう
のろう
norou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
乗れ
のれ
nore
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
乗られる
のられる
norareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
乗ったら
のったら
nottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
乗れば
のれば
noreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
乗らせる
のらせる
noraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
乗れる
のれる
noreru
脱ぐ
ぬぐ
nugu
svléknout se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
脱ぐ
ぬぐ
nugu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
脱がない
ぬがない
nuganai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
脱いだ
ぬいだ
nuida
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
脱がなかった
ぬがなかった
nuganakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
脱いで
ぬいで
nuide
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
脱ぎたい
ぬぎたい
nugitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
脱ごう
ぬごう
nugou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
脱げ
ぬげ
nuge
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
脱がれる
ぬがれる
nugareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
脱いだら
ぬいだら
nuidara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
脱げば
ぬげば
nugeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
脱がせる
ぬがせる
nugaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
脱げる
ぬげる
nugeru
覚える
おぼえる
oboeru
vzpomínat si
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
覚える
おぼえる
oboeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
覚えない
おぼえない
oboenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
覚えた
おぼえた
oboeta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
覚えなかった
おぼえなかった
oboenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
覚えて
おぼえて
oboete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
覚えたい
おぼえたい
oboetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
覚えよう
おぼえよう
oboeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
覚えろ
おぼえろ
oboero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
覚えられる
おぼえられる
oboerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
覚えたら
おぼえたら
oboetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
覚えれば
おぼえれば
oboereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
覚えさせる
おぼえさせる
oboesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
覚えられる
おぼえられる
oboerareru
起きる
おきる
okiru
vstát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
起きる
おきる
okiru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
起きない
おきない
okinai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
起きた
おきた
okita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
起きなかった
おきなかった
okinakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
起きて
おきて
okite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
起きたい
おきたい
okitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
起きよう
おきよう
okiyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
起きろ
おきろ
okiro
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
起きられる
おきられる
okirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
起きたら
おきたら
okitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
起きれば
おきれば
okireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
起きさせる
おきさせる
okisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
起きられる
おきられる
okirareru
置く
おく
oku
položit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
置く
おく
oku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
置かない
おかない
okanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
置いた
おいた
oita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
置かなかった
おかなかった
okanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
置いて
おいて
oite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
置きたい
おきたい
okitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
置こう
おこう
okou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
置け
おけ
oke
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
置かれる
おかれる
okareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
置いたら
おいたら
oitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
置けば
おけば
okeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
置かせる
おかせる
okaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
置ける
おける
okeru
降りる
おりる
oriru
vystoupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
降りる
おりる
oriru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
降りない
おりない
orinai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
降りた
おりた
orita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
降りなかった
おりなかった
orinakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
降りて
おりて
orite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
降りたい
おりたい
oritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
降りよう
おりよう
oriyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
降りろ
おりろ
oriro
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
降りられる
おりられる
orirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
降りたら
おりたら
oritara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
降りれば
おりれば
orireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
降りさせる
おりさせる
orisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
降りられる
おりられる
orirareru
教える
おしえる
oshieru
učit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
教える
おしえる
oshieru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
教えない
おしえない
oshienai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
教えた
おしえた
oshieta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
教えなかった
おしえなかった
oshienakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
教えて
おしえて
oshiete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
教えたい
おしえたい
oshietai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
教えよう
おしえよう
oshieyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
教えろ
おしえろ
oshiero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
教えられる
おしえられる
oshierareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
教えたら
おしえたら
oshietara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
教えれば
おしえれば
oshiereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
教えさせる
おしえさせる
oshiesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
教えられる
おしえられる
oshierareru
押す
おす
osu
tlačit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
押す
おす
osu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
押さない
おさない
osanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
押した
おした
oshita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
押さなかった
おさなかった
osanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
押して
おして
oshite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
押したい
おしたい
oshitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
押そう
おそう
osou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
押せ
おせ
ose
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
押される
おされる
osareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
押したら
おしたら
oshitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
押せば
おせば
oseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
押させる
おさせる
osaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
押せる
おせる
oseru
終わる
おわる
owaru
dokončit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
終わる
おわる
owaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
終わらない
おわらない
owaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
終わった
おわった
owatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
終わらなかった
おわらなかった
owaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
終わって
おわって
owatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
終わりたい
おわりたい
owaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
終わろう
おわろう
owarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
終われ
おわれ
oware
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
終わられる
おわられる
owarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
終わったら
おわったら
owattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
終われば
おわれば
owareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
終わらせる
おわらせる
owaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
終われる
おわれる
owareru
泳ぐ
およぐ
oyogu
plavat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
泳ぐ
およぐ
oyogu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
泳がない
およがない
oyoganai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
泳いだ
およいだ
oyoida
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
泳がなかった
およがなかった
oyoganakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
泳いで
およいで
oyoide
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
泳ぎたい
およぎたい
oyogitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
泳ごう
およごう
oyogou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
泳げ
およげ
oyoge
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
泳がれる
およがれる
oyogareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
泳いだら
およいだら
oyoidara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
泳げば
およげば
oyogeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
泳がせる
およがせる
oyogaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
泳げる
およげる
oyogeru
咲く
さく
saku
kvést
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
咲く
さく
saku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
咲かない
さかない
sakanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
咲いた
さいた
saita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
咲かなかった
さかなかった
sakanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
咲いて
さいて
saite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
咲きたい
さきたい
sakitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
咲こう
さこう
sakou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
咲け
さけ
sake
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
咲かれる
さかれる
sakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
咲いたら
さいたら
saitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
咲けば
さけば
sakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
咲かせる
さかせる
sakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
咲ける
さける
sakeru
差す
さす
sasu
natáhnout ruce
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
差す
さす
sasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
差さない
ささない
sasanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
差した
さした
sashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
差さなかった
ささなかった
sasanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
差して
さして
sashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
差したい
さしたい
sashitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
差そう
さそう
sasou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
差せ
させ
sase
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
差される
さされる
sasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
差したら
さしたら
sashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
差せば
させば
saseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
差させる
ささせる
sasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
差せる
させる
saseru
閉まる
しまる
shimaru
zavřít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
閉まる
しまる
shimaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
閉まらない
しまらない
shimaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
閉まった
しまった
shimatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
閉まらなかった
しまらなかった
shimaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
閉まって
しまって
shimatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
閉まりたい
しまりたい
shimaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
閉まろう
しまろう
shimarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
閉まれ
しまれ
shimare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
閉まられる
しまられる
shimarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
閉まったら
しまったら
shimattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
閉まれば
しまれば
shimareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
閉まらせる
しまらせる
shimaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
閉まれる
しまれる
shimareru
締める
しめる
shimeru
svázat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
締める
しめる
shimeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
締めない
しめない
shimenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
締めた
しめた
shimeta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
締めなかった
しめなかった
shimenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
締めて
しめて
shimete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
締めたい
しめたい
shimetai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
締めよう
しめよう
shimeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
締めろ
しめろ
shimero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
締められる
しめられる
shimerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
締めたら
しめたら
shimetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
締めれば
しめれば
shimereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
締めさせる
しめさせる
shimesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
締められる
しめられる
shimerareru
死ぬ
しぬ
shinu
zemřít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
死ぬ
しぬ
shinu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
死なない
しなない
shinanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
死んだ
しんだ
shinda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
死ななかった
しななかった
shinanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
死んで
しんで
shinde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
死にたい
しにたい
shinitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
死のう
しのう
shinou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
死ね
しね
shine
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
死なれる
しなれる
shinareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
死んだら
しんだら
shindara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
死ねば
しねば
shineba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
死なせる
しなせる
shinaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
死ねる
しねる
shineru
知る
しる
shiru
vědět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
知る
しる
shiru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
知らない
しらない
shiranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
知った
しった
shitta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
知らなかった
しらなかった
shiranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
知って
しって
shitte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
知りたい
しりたい
shiritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
知ろう
しろう
shirou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
知れ
しれ
shire
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
知られる
しられる
shirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
知ったら
しったら
shittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
知れば
しれば
shireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
知らせる
しらせる
shiraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
知れる
しれる
shireru
住む
すむ
sumu
žít v
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
住む
すむ
sumu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
住まない
すまない
sumanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
住んだ
すんだ
sunda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
住まなかった
すまなかった
sumanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
住んで
すんで
sunde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
住みたい
すみたい
sumitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
住もう
すもう
sumou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
住め
すめ
sume
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
住まれる
すまれる
sumareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
住んだら
すんだら
sundara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
住めば
すめば
sumeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
住ませる
すませる
sumaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
住める
すめる
sumeru
吸う
すう
suu
kouřit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
吸う
すう
suu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
吸わない
すわない
suwanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
吸った
すった
sutta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
吸わなかった
すわなかった
suwanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
吸って
すって
sutte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
吸いたい
すいたい
suitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
吸おう
すおう
suou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
吸え
すえ
sue
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
吸われる
すわれる
suwareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
吸ったら
すったら
suttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
吸えば
すえば
sueba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
吸わせる
すわせる
suwaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
吸える
すえる
sueru
座る
すわる
suwaru
sedět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
座る
すわる
suwaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
座らない
すわらない
suwaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
座った
すわった
suwatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
座らなかった
すわらなかった
suwaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
座って
すわって
suwatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
座りたい
すわりたい
suwaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
座ろう
すわろう
suwarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
座れ
すわれ
suware
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
座られる
すわられる
suwarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
座ったら
すわったら
suwattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
座れば
すわれば
suwareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
座らせる
すわらせる
suwaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
座れる
すわれる
suwareru
頼む
たのむ
tanomu
zeptat se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
頼む
たのむ
tanomu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
頼まない
たのまない
tanomanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
頼んだ
たのんだ
tanonda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
頼まなかった
たのまなかった
tanomanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
頼んで
たのんで
tanonde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
頼みたい
たのみたい
tanomitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
頼もう
たのもう
tanomou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
頼め
たのめ
tanome
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
頼まれる
たのまれる
tanomareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
頼んだら
たのんだら
tanondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
頼めば
たのめば
tanomeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
頼ませる
たのませる
tanomaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
頼める
たのめる
tanomeru
立つ
たつ
tatsu
stát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
立つ
たつ
tatsu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
立たない
たたない
tatanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
立った
たった
tatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
立たなかった
たたなかった
tatanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
立って
たって
tatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
立ちたい
たちたい
tachitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
立とう
たとう
tatou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
立て
たて
tate
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
立たれる
たたれる
tatareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
立ったら
たったら
tattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
立てば
たてば
tateba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
立たせる
たたせる
tataseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
立てる
たてる
tateru
飛ぶ
とぶ
tobu
létat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
飛ぶ
とぶ
tobu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
飛ばない
とばない
tobanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
飛んだ
とんだ
tonda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
飛ばなかった
とばなかった
tobanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
飛んで
とんで
tonde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
飛びたい
とびたい
tobitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
飛ぼう
とぼう
tobou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
飛べ
とべ
tobe
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
飛ばれる
とばれる
tobareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
飛んだら
とんだら
tondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
飛べば
とべば
tobeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
飛ばせる
とばせる
tobaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
飛べる
とべる
toberu
止まる
とまる
tomaru
zastavit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
止まる
とまる
tomaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
止まらない
とまらない
tomaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
止まった
とまった
tomatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
止まらなかった
とまらなかった
tomaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
止まって
とまって
tomatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
止まりたい
とまりたい
tomaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
止まろう
とまろう
tomarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
止まれ
とまれ
tomare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
止まられる
とまられる
tomarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
止まったら
とまったら
tomattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
止まれば
とまれば
tomareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
止まらせる
とまらせる
tomaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
止まれる
とまれる
tomareru
取る
とる
toru
vzít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
取る
とる
toru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
取らない
とらない
toranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
取った
とった
totta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
取らなかった
とらなかった
toranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
取って
とって
totte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
取りたい
とりたい
toritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
取ろう
とろう
torou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
取れ
とれ
tore
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
取られる
とられる
torareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
取ったら
とったら
tottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
取れば
とれば
toreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
取らせる
とらせる
toraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
取れる
とれる
toreru
撮る
とる
toru
vyfotit nebo natočit film
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
撮る
とる
toru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
撮らない
とらない
toranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
撮った
とった
totta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
撮らなかった
とらなかった
toranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
撮って
とって
totte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
撮りたい
とりたい
toritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
撮ろう
とろう
torou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
撮れ
とれ
tore
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
撮られる
とられる
torareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
撮ったら
とったら
tottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
撮れば
とれば
toreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
撮らせる
とらせる
toraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
撮れる
とれる
toreru
疲れる
つかれる
tsukareru
unavit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
疲れる
つかれる
tsukareru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
疲れない
つかれない
tsukarenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
疲れた
つかれた
tsukareta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
疲れなかった
つかれなかった
tsukarenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
疲れて
つかれて
tsukarete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
疲れたい
つかれたい
tsukaretai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
疲れよう
つかれよう
tsukareyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
疲れろ
つかれろ
tsukarero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
疲れられる
つかれられる
tsukarerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
疲れたら
つかれたら
tsukaretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
疲れれば
つかれれば
tsukarereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
疲れさせる
つかれさせる
tsukaresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
疲れられる
つかれられる
tsukarerareru
使う
つかう
tsukau
použít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
使う
つかう
tsukau
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
使わない
つかわない
tsukawanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
使った
つかった
tsukatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
使わなかった
つかわなかった
tsukawanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
使って
つかって
tsukatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
使いたい
つかいたい
tsukaitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
使おう
つかおう
tsukaou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
使え
つかえ
tsukae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
使われる
つかわれる
tsukawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
使ったら
つかったら
tsukattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
使えば
つかえば
tsukaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
使わせる
つかわせる
tsukawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
使える
つかえる
tsukaeru
つける
つける
tsukeru
zapnout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
つける
つける
tsukeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
つけない
つけない
tsukenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
つけた
つけた
tsuketa
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
つけなかった
つけなかった
tsukenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
つけて
つけて
tsukete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
つけたい
つけたい
tsuketai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
つけよう
つけよう
tsukeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
つけろ
つけろ
tsukero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
つけられる
つけられる
tsukerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
つけたら
つけたら
tsuketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
つければ
つければ
tsukereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
つけさせる
つけさせる
tsukesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
つけられる
つけられる
tsukerareru
付ける
つける
tsukeru
připevnit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
付ける
つける
tsukeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
付けない
つけない
tsukenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
付けた
つけた
tsuketa
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
付けなかった
つけなかった
tsukenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
付けて
つけて
tsukete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
付けたい
つけたい
tsuketai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
付けよう
つけよう
tsukeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
付けろ
つけろ
tsukero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
付けられる
つけられる
tsukerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
付けたら
つけたら
tsuketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
付ければ
つければ
tsukereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
付けさせる
つけさせる
tsukesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
付けられる
つけられる
tsukerareru
着く
つく
tsuku
dorazit na
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
着く
つく
tsuku
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
着かない
つかない
tsukanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
着いた
ついた
tsuita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
着かなかった
つかなかった
tsukanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
着いて
ついて
tsuite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
着きたい
つきたい
tsukitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
着こう
つこう
tsukou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
着け
つけ
tsuke
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
着かれる
つかれる
tsukareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
着いたら
ついたら
tsuitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
着けば
つけば
tsukeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
着かせる
つかせる
tsukaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
着ける
つける
tsukeru
作る
つくる
tsukuru
vyrobit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
作る
つくる
tsukuru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
作らない
つくらない
tsukuranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
作った
つくった
tsukutta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
作らなかった
つくらなかった
tsukuranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
作って
つくって
tsukutte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
作りたい
つくりたい
tsukuritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
作ろう
つくろう
tsukurou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
作れ
つくれ
tsukure
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
作られる
つくられる
tsukurareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
作ったら
つくったら
tsukuttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
作れば
つくれば
tsukureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
作らせる
つくらせる
tsukuraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
作れる
つくれる
tsukureru
勤める
つとめる
tsutomeru
pracovat pro někoho
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
勤める
つとめる
tsutomeru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
勤めない
つとめない
tsutomenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
勤めた
つとめた
tsutometa
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
勤めなかった
つとめなかった
tsutomenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
勤めて
つとめて
tsutomete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
勤めたい
つとめたい
tsutometai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
勤めよう
つとめよう
tsutomeyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
勤めろ
つとめろ
tsutomero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
勤められる
つとめられる
tsutomerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
勤めたら
つとめたら
tsutometara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
勤めれば
つとめれば
tsutomereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
勤めさせる
つとめさせる
tsutomesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
勤められる
つとめられる
tsutomerareru
生まれる
うまれる
umareru
narodit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
生まれる
うまれる
umareru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
生まれない
うまれない
umarenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
生まれた
うまれた
umareta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
生まれなかった
うまれなかった
umarenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
生まれて
うまれて
umarete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
生まれたい
うまれたい
umaretai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
生まれよう
うまれよう
umareyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
生まれろ
うまれろ
umarero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
生まれられる
うまれられる
umarerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
生まれたら
うまれたら
umaretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
生まれれば
うまれれば
umarereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
生まれさせる
うまれさせる
umaresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
生まれられる
うまれられる
umarerareru
売る
うる
uru
prodat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
売る
うる
uru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
売らない
うらない
uranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
売った
うった
utta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
売らなかった
うらなかった
uranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
売って
うって
utte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
売りたい
うりたい
uritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
売ろう
うろう
urou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
売れ
うれ
ure
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
売られる
うられる
urareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
売ったら
うったら
uttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
売れば
うれば
ureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
売らせる
うらせる
uraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
売れる
うれる
ureru
歌う
うたう
utau
zpívat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
歌う
うたう
utau
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
歌わない
うたわない
utawanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
歌った
うたった
utatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
歌わなかった
うたわなかった
utawanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
歌って
うたって
utatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
歌いたい
うたいたい
utaitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
歌おう
うたおう
utaou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
歌え
うたえ
utae
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
歌われる
うたわれる
utawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
歌ったら
うたったら
utattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
歌えば
うたえば
utaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
歌わせる
うたわせる
utawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
歌える
うたえる
utaeru
分かる
わかる
wakaru
rozumět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
分かる
わかる
wakaru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
分からない
わからない
wakaranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
分かった
わかった
wakatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
分からなかった
わからなかった
wakaranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
分かって
わかって
wakatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
分かりたい
わかりたい
wakaritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
分かろう
わかろう
wakarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
分かれ
わかれ
wakare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
分かられる
わかられる
wakarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
分かったら
わかったら
wakattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
分かれば
わかれば
wakareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
分からせる
わからせる
wakaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
分かれる
わかれる
wakareru
忘れる
わすれる
wasureru
zapomenout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
忘れる
わすれる
wasureru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
忘れない
わすれない
wasurenai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
忘れた
わすれた
wasureta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
忘れなかった
わすれなかった
wasurenakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
忘れて
わすれて
wasurete
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
忘れたい
わすれたい
wasuretai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
忘れよう
わすれよう
wasureyou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
忘れろ
わすれろ
wasurero
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
忘れられる
わすれられる
wasurerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
忘れたら
わすれたら
wasuretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
忘れれば
わすれれば
wasurereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
忘れさせる
わすれさせる
wasuresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
忘れられる
わすれられる
wasurerareru
渡る
わたる
wataru
překročit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
渡る
わたる
wataru
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
渡らない
わたらない
wataranai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
渡った
わたった
watatta
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
渡らなかった
わたらなかった
wataranakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
渡って
わたって
watatte
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
渡りたい
わたりたい
wataritai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
渡ろう
わたろう
watarou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
渡れ
わたれ
watare
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
渡られる
わたられる
watarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
渡ったら
わたったら
watattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
渡れば
わたれば
watareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
渡らせる
わたらせる
wataraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
渡れる
わたれる
watareru
渡す
わたす
watasu
předat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
渡す
わたす
watasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
渡さない
わたさない
watasanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
渡した
わたした
watashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
渡さなかった
わたさなかった
watasanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
渡して
わたして
watashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
渡したい
わたしたい
watashitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
渡そう
わたそう
watasou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
渡せ
わたせ
watase
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
渡される
わたされる
watasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
渡したら
わたしたら
watashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
渡せば
わたせば
wataseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
渡させる
わたさせる
watasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
渡せる
わたせる
wataseru
休む
やすむ
yasumu
být nepřítomný
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
休む
やすむ
yasumu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
休まない
やすまない
yasumanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
休んだ
やすんだ
yasunda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
休まなかった
やすまなかった
yasumanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
休んで
やすんで
yasunde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
休みたい
やすみたい
yasumitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
休もう
やすもう
yasumou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
休め
やすめ
yasume
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
休まれる
やすまれる
yasumareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
休んだら
やすんだら
yasundara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
休めば
やすめば
yasumeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
休ませる
やすませる
yasumaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
休める
やすめる
yasumeru
呼ぶ
よぶ
yobu
zavolat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
呼ぶ
よぶ
yobu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
呼ばない
よばない
yobanai
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
呼んだ
よんだ
yonda
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
呼ばなかった
よばなかった
yobanakatta
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
呼んで
よんで
yonde
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
呼びたい
よびたい
yobitai
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
呼ぼう
よぼう
yobou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
呼べ
よべ
yobe
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
呼ばれる
よばれる
yobareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
呼んだら
よんだら
yondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
呼べば
よべば
yobeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
呼ばせる
よばせる
yobaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
呼べる
よべる
yoberu