Nalezeno 102 sloves
選ぶ
えらぶ
erabu
vybrat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
選ぶ
えらぶ
erabu
Polite
選びます
えらびます
erabimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
選ばない
えらばない
erabanai
Polite
選びません
えらびません
erabimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
選んだ
えらんだ
eranda
Polite
選びました
えらびました
erabimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
選ばなかった
えらばなかった
erabanakatta
Polite
選びませんでした
えらびませんでした
erabimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
選んで
えらんで
erande
Polite
選びまして
えらびまして
erabimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
選びたい
えらびたい
erabitai
Polite
選びたいです
えらびたいです
erabitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
選ぼう
えらぼう
erabou
Polite
選びましょう
えらびましょう
erabimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
選べ
えらべ
erabe
Polite
選んでください
えらんでください
erande kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
選ばれる
えらばれる
erabareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
選んだら
えらんだら
erandara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
選べば
えらべば
erabeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
選ばせる
えらばせる
erabaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
選べる
えらべる
eraberu
食べる
たべる
taberu
jíst
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
食べる
たべる
taberu
Polite
食べます
たべます
tabemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
食べない
たべない
tabenai
Polite
食べません
たべません
tabemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
食べた
たべた
tabeta
Polite
食べました
たべました
tabemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
食べなかった
たべなかった
tabenakatta
Polite
食べませんでした
たべませんでした
tabemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
食べて
たべて
tabete
Polite
食べまして
たべまして
tabemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
食べたい
たべたい
tabetai
Polite
食べたいです
たべたいです
tabetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
食べよう
たべよう
tabeyou
Polite
食べましょう
たべましょう
tabemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
食べろ
たべろ
tabero
Polite
食べてください
たべてください
tabete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
食べられる
たべられる
taberareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
食べたら
たべたら
tabetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
食べれば
たべれば
tabereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
食べさせる
たべさせる
tabesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
食べられる
たべられる
taberareru
飲む
のむ
nomu
pít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
飲む
のむ
nomu
Polite
飲みます
のみます
nomimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
飲まない
のまない
nomanai
Polite
飲みません
のみません
nomimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
飲んだ
のんだ
nonda
Polite
飲みました
のみました
nomimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
飲まなかった
のまなかった
nomanakatta
Polite
飲みませんでした
のみませんでした
nomimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
飲んで
のんで
nonde
Polite
飲みまして
のみまして
nomimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
飲みたい
のみたい
nomitai
Polite
飲みたいです
のみたいです
nomitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
飲もう
のもう
nomou
Polite
飲みましょう
のみましょう
nomimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
飲め
のめ
nome
Polite
飲んでください
のんでください
nonde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
飲まれる
のまれる
nomareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
飲んだら
のんだら
nondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
飲めば
のめば
nomeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
飲ませる
のませる
nomaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
飲める
のめる
nomeru
話す
はなす
hanasu
mluvit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
話す
はなす
hanasu
Polite
話します
はなします
hanashimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
話さない
はなさない
hanasanai
Polite
話しません
はなしません
hanashimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
話した
はなした
hanashita
Polite
話しました
はなしました
hanashimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
話さなかった
はなさなかった
hanasanakatta
Polite
話しませんでした
はなしませんでした
hanashimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
話して
はなして
hanashite
Polite
話しまして
はなしまして
hanashimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
話したい
はなしたい
hanashitai
Polite
話したいです
はなしたいです
hanashitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
話そう
はなそう
hanasou
Polite
話しましょう
はなしましょう
hanashimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
話せ
はなせ
hanase
Polite
話してください
はなしてください
hanashite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
話される
はなされる
hanasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
話したら
はなしたら
hanashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
話せば
はなせば
hanaseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
話させる
はなさせる
hanasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
話せる
はなせる
hanaseru
読む
よむ
yomu
číst
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
読む
よむ
yomu
Polite
読みます
よみます
yomimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
読まない
よまない
yomanai
Polite
読みません
よみません
yomimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
読んだ
よんだ
yonda
Polite
読みました
よみました
yomimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
読まなかった
よまなかった
yomanakatta
Polite
読みませんでした
よみませんでした
yomimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
読んで
よんで
yonde
Polite
読みまして
よみまして
yomimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
読みたい
よみたい
yomitai
Polite
読みたいです
よみたいです
yomitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
読もう
よもう
yomou
Polite
読みましょう
よみましょう
yomimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
読め
よめ
yome
Polite
読んでください
よんでください
yonde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
読まれる
よまれる
yomareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
読んだら
よんだら
yondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
読めば
よめば
yomeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
読ませる
よませる
yomaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
読める
よめる
yomeru
書く
かく
kaku
psát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
書く
かく
kaku
Polite
書きます
かきます
kakimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
書かない
かかない
kakanai
Polite
書きません
かきません
kakimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
書いた
かいた
kaita
Polite
書きました
かきました
kakimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
書かなかった
かかなかった
kakanakatta
Polite
書きませんでした
かきませんでした
kakimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
書いて
かいて
kaite
Polite
書きまして
かきまして
kakimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
書きたい
かきたい
kakitai
Polite
書きたいです
かきたいです
kakitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
書こう
かこう
kakou
Polite
書きましょう
かきましょう
kakimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
書け
かけ
kake
Polite
書いてください
かいてください
kaite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
書かれる
かかれる
kakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
書いたら
かいたら
kaitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
書けば
かけば
kakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
書かせる
かかせる
kakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
書ける
かける
kakeru
見る
みる
miru
vidět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
見る
みる
miru
Polite
見ます
みます
mimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
見ない
みない
minai
Polite
見ません
みません
mimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
見た
みた
mita
Polite
見ました
みました
mimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
見なかった
みなかった
minakatta
Polite
見ませんでした
みませんでした
mimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
見て
みて
mite
Polite
見まして
みまして
mimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
見たい
みたい
mitai
Polite
見たいです
みたいです
mitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
見よう
みよう
miyou
Polite
見ましょう
みましょう
mimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
見ろ
みろ
miro
Polite
見てください
みてください
mite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
見られる
みられる
mirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
見たら
みたら
mitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
見れば
みれば
mireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
見させる
みさせる
misaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
見られる
みられる
mirareru
来る
くる
kuru
přijít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
来る
くる
kuru
Polite
来ます
きます
kimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
来ない
こない
konai
Polite
来ません
きません
kimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
来た
きた
kita
Polite
来ました
きました
kimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
来なかった
こなかった
konakatta
Polite
来ませんでした
きませんでした
kimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
来て
きて
kite
Polite
来まして
きまして
kimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
来たい
きたい
kitai
Polite
来たいです
きたいです
kitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
来よう
こよう
koyou
Polite
来ましょう
きましょう
kimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
来い
こい
koi
Polite
来てください
きてください
kite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
来られる
こられる
korareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
来たら
きたら
kitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
来れば
くれば
kureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
来させる
こさせる
kosaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
来られる
こられる
korareru
する
する
suru
dělat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
する
する
suru
Polite
します
します
shimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
しない
しない
shinai
Polite
しません
しません
shimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
した
した
shita
Polite
しました
しました
shimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
しなかった
しなかった
shinakatta
Polite
しませんでした
しませんでした
shimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
して
して
shite
Polite
しまして
しまして
shimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
したい
したい
shitai
Polite
したいです
したいです
shitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
しよう
しよう
shiyou
Polite
しましょう
しましょう
shimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
しろ
しろ
shiro
Polite
してください
してください
shite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
される
される
sareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
したら
したら
shitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
すれば
すれば
sureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
させる
させる
saseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
できる
できる
dekiru
行く
いく
iku
jít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
行く
いく
iku
Polite
行きます
いきます
ikimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
行かない
いかない
ikanai
Polite
行きません
いきません
ikimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
行った
いった
itta
Polite
行きました
いきました
ikimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
行かなかった
いかなかった
ikanakatta
Polite
行きませんでした
いきませんでした
ikimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
行って
いって
itte
Polite
行きまして
いきまして
ikimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
行きたい
いきたい
ikitai
Polite
行きたいです
いきたいです
ikitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
行こう
いこう
ikou
Polite
行きましょう
いきましょう
ikimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
行け
いけ
ike
Polite
行ってください
いってください
itte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
行かれる
いかれる
ikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
行ったら
いったら
ittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
行けば
いけば
ikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
行かせる
いかせる
ikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
行ける
いける
ikeru
帰る
かえる
kaeru
vrátit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
帰る
かえる
kaeru
Polite
帰ります
かえります
kaerimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
帰らない
かえらない
kaeranai
Polite
帰りません
かえりません
kaerimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
帰った
かえった
kaetta
Polite
帰りました
かえりました
kaerimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
帰らなかった
かえらなかった
kaeranakatta
Polite
帰りませんでした
かえりませんでした
kaerimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
帰って
かえって
kaette
Polite
帰りまして
かえりまして
kaerimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
帰りたい
かえりたい
kaeritai
Polite
帰りたいです
かえりたいです
kaeritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
帰ろう
かえろう
kaeroo
Polite
帰りましょう
かえりましょう
kaerimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
帰れ
かえれ
kaere
Polite
帰ってください
かえってください
kaette kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
帰られる
かえられる
kaerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
帰ったら
かえったら
kaettara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
帰れば
かえれば
kaereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
帰らせる
かえらせる
kaeraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
帰れる
かえれる
kaereru
寝る
ねる
neru
spát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
寝る
ねる
neru
Polite
寝ます
ねます
nemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
寝ない
ねない
nenai
Polite
寝ません
ねません
nemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
寝た
ねた
neta
Polite
寝ました
ねました
nemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
寝なかった
ねなかった
nenakatta
Polite
寝ませんでした
ねませんでした
nemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
寝て
ねて
nete
Polite
寝まして
ねまして
nemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
寝たい
ねたい
netai
Polite
寝たいです
ねたいです
netai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
寝よう
ねよう
neyou
Polite
寝ましょう
ねましょう
nemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
寝ろ
ねろ
nero
Polite
寝てください
ねてください
nete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
寝られる
ねられる
nerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
寝たら
ねたら
netara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
寝れば
ねれば
nereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
寝させる
ねさせる
nesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
寝られる
ねられる
nerareru
買う
かう
kau
koupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
買う
かう
kau
Polite
買います
かいます
kaimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
買わない
かわない
kawanai
Polite
買いません
かいません
kaimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
買った
かった
katta
Polite
買いました
かいました
kaimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
買わなかった
かわなかった
kawanakatta
Polite
買いませんでした
かいませんでした
kaimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
買って
かって
katte
Polite
買いまして
かいまして
kaimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
買いたい
かいたい
kaitai
Polite
買いたいです
かいたいです
kaitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
買おう
かおう
kaou
Polite
買いましょう
かいましょう
kaimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
買え
かえ
kae
Polite
買ってください
かってください
katte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
買われる
かわれる
kawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
買ったら
かったら
kattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
買えば
かえば
kaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
買わせる
かわせる
kawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
買える
かえる
kaeru
働く
はたらく
hataraku
pracovat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
働く
はたらく
hataraku
Polite
働きます
はたらきます
hatarakimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
働かない
はたらかない
hatarakanai
Polite
働きません
はたらきません
hatarakimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
働いた
はたらいた
hataraita
Polite
働きました
はたらきました
hatarakimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
働かなかった
はたらかなかった
hatarakanakatta
Polite
働きませんでした
はたらきませんでした
hatarakimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
働いて
はたらいて
hataraite
Polite
働きまして
はたらきまして
hatarakimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
働きたい
はたらきたい
hatarakitai
Polite
働きたいです
はたらきたいです
hatarakitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
働こう
はたらこう
hatarakou
Polite
働きましょう
はたらきましょう
hatarakimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
働け
はたらけ
hatarake
Polite
働いてください
はたらいてください
hataraite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
働かれる
はたらかれる
hatarakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
働いたら
はたらいたら
hataraita ra
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
働けば
はたらけば
hatarakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
働かせる
はたらかせる
hatarakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
働ける
はたらける
hatarakeru
浴びる
あびる
abiru
koupat se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
浴びる
あびる
abiru
Polite
浴びます
あびます
abimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
浴びない
あびない
abinai
Polite
浴びません
あびません
abimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
浴びた
あびた
abita
Polite
浴びました
あびました
abimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
浴びなかった
あびなかった
abinakatta
Polite
浴びませんでした
あびませんでした
abimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
浴びて
あびて
abite
Polite
浴びまして
あびまして
abimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
浴びたい
あびたい
abitai
Polite
浴びたいです
あびたいです
abitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
浴びよう
あびよう
abiyou
Polite
浴びましょう
あびましょう
abimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
浴びろ
あびろ
abiro
Polite
浴びてください
あびてください
abite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
浴びられる
あびられる
abirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
浴びたら
あびたら
abitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
浴びれば
あびれば
abireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
浴びさせる
あびさせる
abisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
浴びられる
あびられる
abirareru
上げる
あげる
ageru
zvednout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
上げる
あげる
ageru
Polite
上げます
あげます
agemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
上げない
あげない
agenai
Polite
上げません
あげません
agemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
上げた
あげた
ageta
Polite
上げました
あげました
agemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
上げなかった
あげなかった
agenakatta
Polite
上げませんでした
あげませんでした
agemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
上げて
あげて
agete
Polite
上げまして
あげまして
agemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
上げたい
あげたい
agetai
Polite
上げたいです
あげたいです
agetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
上げよう
あげよう
ageyou
Polite
上げましょう
あげましょう
agemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
上げろ
あげろ
agero
Polite
上げてください
あげてください
agete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
上げられる
あげられる
agerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
上げたら
あげたら
agetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
上げれば
あげれば
agereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
上げさせる
あげさせる
agesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
上げられる
あげられる
agerareru
開ける
あける
akeru
otevřít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
開ける
あける
akeru
Polite
開けます
あけます
akemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
開けない
あけない
akenai
Polite
開けません
あけません
akemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
開けた
あけた
aketa
Polite
開けました
あけました
akemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
開けなかった
あけなかった
akenakatta
Polite
開けませんでした
あけませんでした
akemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
開けて
あけて
akete
Polite
開けまして
あけまして
akemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
開けたい
あけたい
aketai
Polite
開けたいです
あけたいです
aketai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
開けよう
あけよう
akeyou
Polite
開けましょう
あけましょう
akemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
開けろ
あけろ
akero
Polite
開けてください
あけてください
akete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
開けられる
あけられる
akerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
開けたら
あけたら
aketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
開ければ
あければ
akereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
開けさせる
あけさせる
akesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
開けられる
あけられる
akerareru
洗う
あらう
arau
umýt se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
洗う
あらう
arau
Polite
洗います
あらいます
araimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
洗わない
あらわない
arawanai
Polite
洗いません
あらいません
araimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
洗った
あらった
aratta
Polite
洗いました
あらいました
araimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
洗わなかった
あらわなかった
arawanakatta
Polite
洗いませんでした
あらいませんでした
araimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
洗って
あらって
aratte
Polite
洗いまして
あらいまして
araimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
洗いたい
あらいたい
araitai
Polite
洗いたいです
あらいたいです
araitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
洗おう
あらおう
araou
Polite
洗いましょう
あらいましょう
araimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
洗え
あらえ
arae
Polite
洗ってください
あらってください
aratte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
洗われる
あらわれる
arawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
洗ったら
あらったら
arattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
洗えば
あらえば
araeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
洗わせる
あらわせる
arawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
洗える
あらえる
araeru
ある
ある
aru
být
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
ある
ある
aru
Polite
ります
ります
rimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
ない
ない
nai
Polite
りません
りません
rimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
った
った
tta
Polite
りました
りました
rimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
なかった
なかった
nakatta
Polite
りませんでした
りませんでした
rimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
って
って
tte
Polite
りまして
りまして
rimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
りたい
りたい
ritai
Polite
りたいです
りたいです
ritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
ろう
ろう
rou
Polite
りましょう
りましょう
rimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
れ
れ
re
Polite
ってください
ってください
tte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
られる
られる
rareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
ったら
ったら
ttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
れば
れば
reba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
らせる
らせる
raseru
歩く
あるく
aruku
chodit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
歩く
あるく
aruku
Polite
歩きます
あるきます
arukimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
歩かない
あるかない
arukanai
Polite
歩きません
あるきません
arukimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
歩いた
あるいた
aruita
Polite
歩きました
あるきました
arukimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
歩かなかった
あるかなかった
arukanakatta
Polite
歩きませんでした
あるきませんでした
arukimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
歩いて
あるいて
aruite
Polite
歩きまして
あるきまして
arukimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
歩きたい
あるきたい
arukitai
Polite
歩きたいです
あるきたいです
arukitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
歩こう
あるこう
arukou
Polite
歩きましょう
あるきましょう
arukimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
歩け
あるけ
aruke
Polite
歩いてください
あるいてください
aruite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
歩かれる
あるかれる
arukareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
歩いたら
あるいたら
aruitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
歩けば
あるけば
arukeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
歩かせる
あるかせる
arukaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
歩ける
あるける
arukeru
遊ぶ
あそぶ
asobu
hrát si
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
遊ぶ
あそぶ
asobu
Polite
遊びます
あそびます
asobimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
遊ばない
あそばない
asobanai
Polite
遊びません
あそびません
asobimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
遊んだ
あそんだ
asonda
Polite
遊びました
あそびました
asobimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
遊ばなかった
あそばなかった
asobanakatta
Polite
遊びませんでした
あそびませんでした
asobimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
遊んで
あそんで
asonde
Polite
遊びまして
あそびまして
asobimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
遊びたい
あそびたい
asobitai
Polite
遊びたいです
あそびたいです
asobitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
遊ぼう
あそぼう
asobou
Polite
遊びましょう
あそびましょう
asobimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
遊べ
あそべ
asobe
Polite
遊んでください
あそんでください
asonde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
遊ばれる
あそばれる
asobareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
遊んだら
あそんだら
asondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
遊べば
あそべば
asobeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
遊ばせる
あそばせる
asobaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
遊べる
あそべる
asoberu
会う
あう
au
setkat se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
会う
あう
au
Polite
会います
あいます
aimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
会わない
あわない
awanai
Polite
会いません
あいません
aimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
会った
あった
atta
Polite
会いました
あいました
aimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
会わなかった
あわなかった
awanakatta
Polite
会いませんでした
あいませんでした
aimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
会って
あって
atte
Polite
会いまして
あいまして
aimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
会いたい
あいたい
aitai
Polite
会いたいです
あいたいです
aitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
会おう
あおう
aou
Polite
会いましょう
あいましょう
aimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
会え
あえ
ae
Polite
会ってください
あってください
atte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
会われる
あわれる
awareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
会ったら
あったら
attara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
会えば
あえば
aeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
会わせる
あわせる
awaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
会える
あえる
aeru
違う
ちがう
chigau
lišit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
違う
ちがう
chigau
Polite
違います
ちがいます
chigaimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
違わない
ちがわない
chigawanai
Polite
違いません
ちがいません
chigaimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
違った
ちがった
chigatta
Polite
違いました
ちがいました
chigaimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
違わなかった
ちがわなかった
chigawanakatta
Polite
違いませんでした
ちがいませんでした
chigaimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
違って
ちがって
chigatte
Polite
違いまして
ちがいまして
chigaimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
違いたい
ちがいたい
chigaitai
Polite
違いたいです
ちがいたいです
chigaitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
違おう
ちがおう
chigaou
Polite
違いましょう
ちがいましょう
chigaimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
違え
ちがえ
chigae
Polite
違ってください
ちがってください
chigatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
違われる
ちがわれる
chigawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
違ったら
ちがったら
chigattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
違えば
ちがえば
chigaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
違わせる
ちがわせる
chigawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
違える
ちがえる
chigaeru
出す
だす
dasu
vytáhnout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
出す
だす
dasu
Polite
出します
だします
dashimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
出さない
ださない
dasanai
Polite
出しません
だしません
dashimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
出した
だした
dashita
Polite
出しました
だしました
dashimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
出さなかった
ださなかった
dasanakatta
Polite
出しませんでした
だしませんでした
dashimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
出して
だして
dashite
Polite
出しまして
だしまして
dashimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
出したい
だしたい
dashitai
Polite
出したいです
だしたいです
dashitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
出そう
だそう
dasou
Polite
出しましょう
だしましょう
dashimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
出せ
だせ
dase
Polite
出してください
だしてください
dashite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
出される
だされる
dasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
出したら
だしたら
dashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
出せば
だせば
daseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
出させる
ださせる
dasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
出せる
だせる
daseru
出かける
でかける
dekakeru
jít ven
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
出かける
でかける
dekakeru
Polite
出かけます
でかけます
dekakemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
出かけない
でかけない
dekakenai
Polite
出かけません
でかけません
dekakemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
出かけた
でかけた
dekaketa
Polite
出かけました
でかけました
dekakemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
出かけなかった
でかけなかった
dekakenakatta
Polite
出かけませんでした
でかけませんでした
dekakemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
出かけて
でかけて
dekakete
Polite
出かけまして
でかけまして
dekakemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
出かけたい
でかけたい
dekaketai
Polite
出かけたいです
でかけたいです
dekaketai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
出かけよう
でかけよう
dekakeyou
Polite
出かけましょう
でかけましょう
dekakemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
出かけろ
でかけろ
dekakero
Polite
出かけてください
でかけてください
dekakete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
出かけられる
でかけられる
dekakerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
出かけたら
でかけたら
dekaketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
出かければ
でかければ
dekakereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
出かけさせる
でかけさせる
dekakesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
出かけられる
でかけられる
dekakerareru
出る
でる
deru
odejít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
出る
でる
deru
Polite
出ます
でます
demasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
出ない
でない
denai
Polite
出ません
でません
demasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
出た
でた
deta
Polite
出ました
でました
demashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
出なかった
でなかった
denakatta
Polite
出ませんでした
でませんでした
demasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
出て
でて
dete
Polite
出まして
でまして
demashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
出たい
でたい
detai
Polite
出たいです
でたいです
detai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
出よう
でよう
deyou
Polite
出ましょう
でましょう
demashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
出ろ
でろ
dero
Polite
出てください
でてください
dete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
出られる
でられる
derareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
出たら
でたら
detara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
出れば
でれば
dereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
出させる
でさせる
desaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
出られる
でられる
derareru
吹く
ふく
fuku
foukat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
吹く
ふく
fuku
Polite
吹きます
ふきます
fukimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
吹かない
ふかない
fukanai
Polite
吹きません
ふきません
fukimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
吹いた
ふいた
fuita
Polite
吹きました
ふきました
fukimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
吹かなかった
ふかなかった
fukanakatta
Polite
吹きませんでした
ふきませんでした
fukimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
吹いて
ふいて
fuite
Polite
吹きまして
ふきまして
fukimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
吹きたい
ふきたい
fukitai
Polite
吹きたいです
ふきたいです
fukitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
吹こう
ふこう
fukou
Polite
吹きましょう
ふきましょう
fukimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
吹け
ふけ
fuke
Polite
吹いてください
ふいてください
fuite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
吹かれる
ふかれる
fukareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
吹いたら
ふいたら
fuitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
吹けば
ふけば
fukeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
吹かせる
ふかせる
fukaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
吹ける
ふける
fukeru
降る
ふる
furu
padat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
降る
ふる
furu
Polite
降ります
ふります
furimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
降らない
ふらない
furanai
Polite
降りません
ふりません
furimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
降った
ふった
futta
Polite
降りました
ふりました
furimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
降らなかった
ふらなかった
furanakatta
Polite
降りませんでした
ふりませんでした
furimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
降って
ふって
futte
Polite
降りまして
ふりまして
furimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
降りたい
ふりたい
furitai
Polite
降りたいです
ふりたいです
furitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
降ろう
ふろう
furou
Polite
降りましょう
ふりましょう
furimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
降れ
ふれ
fure
Polite
降ってください
ふってください
futte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
降られる
ふられる
furareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
降ったら
ふったら
futtara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
降れば
ふれば
fureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
降らせる
ふらせる
furaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
降れる
ふれる
fureru
入る
はいる
hairu
vstoupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
入る
はいる
hairu
Polite
入ります
はいります
hairimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
入らない
はいらない
hairanai
Polite
入りません
はいりません
hairimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
入った
はいった
haitta
Polite
入りました
はいりました
hairimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
入らなかった
はいらなかった
hairanakatta
Polite
入りませんでした
はいりませんでした
hairimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
入って
はいって
haitte
Polite
入りまして
はいりまして
hairimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
入りたい
はいりたい
hairitai
Polite
入りたいです
はいりたいです
hairitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
入ろう
はいろう
hairou
Polite
入りましょう
はいりましょう
hairimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
入れ
はいれ
haire
Polite
入ってください
はいってください
haitte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
入られる
はいられる
hairareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
入ったら
はいったら
haittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
入れば
はいれば
haireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
入らせる
はいらせる
hairaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
入れる
はいれる
haireru
始まる
はじまる
hajimaru
začít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
始まる
はじまる
hajimaru
Polite
始まります
はじまります
hajimarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
始まらない
はじまらない
hajimaranai
Polite
始まりません
はじまりません
hajimarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
始まった
はじまった
hajimatta
Polite
始まりました
はじまりました
hajimarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
始まらなかった
はじまらなかった
hajimaranakatta
Polite
始まりませんでした
はじまりませんでした
hajimarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
始まって
はじまって
hajimatte
Polite
始まりまして
はじまりまして
hajimarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
始まりたい
はじまりたい
hajimaritai
Polite
始まりたいです
はじまりたいです
hajimaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
始まろう
はじまろう
hajimarou
Polite
始まりましょう
はじまりましょう
hajimarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
始まれ
はじまれ
hajimare
Polite
始まってください
はじまってください
hajimatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
始まられる
はじまられる
hajimarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
始まったら
はじまったら
hajimattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
始まれば
はじまれば
hajimareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
始まらせる
はじまらせる
hajimaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
始まれる
はじまれる
hajimareru
履く
はく
haku
nosit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
履く
はく
haku
Polite
履きます
はきます
hakimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
履かない
はかない
hakanai
Polite
履きません
はきません
hakimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
履いた
はいた
haita
Polite
履きました
はきました
hakimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
履かなかった
はかなかった
hakanakatta
Polite
履きませんでした
はきませんでした
hakimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
履いて
はいて
haite
Polite
履きまして
はきまして
hakimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
履きたい
はきたい
hakitai
Polite
履きたいです
はきたいです
hakitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
履こう
はこう
hakou
Polite
履きましょう
はきましょう
hakimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
履け
はけ
hake
Polite
履いてください
はいてください
haite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
履かれる
はかれる
hakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
履いたら
はいたら
haitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
履けば
はけば
hakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
履かせる
はかせる
hakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
履ける
はける
hakeru
晴れる
はれる
hareru
být slunečno
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
晴れる
はれる
hareru
Polite
晴れます
はれます
haremasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
晴れない
はれない
harenai
Polite
晴れません
はれません
haremasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
晴れた
はれた
hareta
Polite
晴れました
はれました
haremashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
晴れなかった
はれなかった
harenakatta
Polite
晴れませんでした
はれませんでした
haremasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
晴れて
はれて
harete
Polite
晴れまして
はれまして
haremashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
晴れたい
はれたい
haretai
Polite
晴れたいです
はれたいです
haretai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
晴れよう
はれよう
hareyou
Polite
晴れましょう
はれましょう
haremashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
晴れろ
はれろ
harero
Polite
晴れてください
はれてください
harete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
晴れられる
はれられる
harerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
晴れたら
はれたら
haretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
晴れれば
はれれば
harereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
晴れさせる
はれさせる
haresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
晴れられる
はれられる
harerareru
貼る
はる
haru
nalepit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
貼る
はる
haru
Polite
貼ります
はります
harimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
貼らない
はらない
haranai
Polite
貼りません
はりません
harimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
貼った
はった
hatta
Polite
貼りました
はりました
harimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
貼らなかった
はらなかった
haranakatta
Polite
貼りませんでした
はりませんでした
harimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
貼って
はって
hatte
Polite
貼りまして
はりまして
harimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
貼りたい
はりたい
haritai
Polite
貼りたいです
はりたいです
haritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
貼ろう
はろう
harou
Polite
貼りましょう
はりましょう
harimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
貼れ
はれ
hare
Polite
貼ってください
はってください
hatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
貼られる
はられる
harareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
貼ったら
はったら
hattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
貼れば
はれば
hareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
貼らせる
はらせる
haraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
貼れる
はれる
hareru
走る
はしる
hashiru
běžet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
走る
はしる
hashiru
Polite
走ります
はしります
hashirimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
走らない
はしらない
hashiranai
Polite
走りません
はしりません
hashirimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
走った
はしった
hashitta
Polite
走りました
はしりました
hashirimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
走らなかった
はしらなかった
hashiranakatta
Polite
走りませんでした
はしりませんでした
hashirimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
走って
はしって
hashitte
Polite
走りまして
はしりまして
hashirimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
走りたい
はしりたい
hashiritai
Polite
走りたいです
はしりたいです
hashiritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
走ろう
はしろう
hashirou
Polite
走りましょう
はしりましょう
hashirimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
走れ
はしれ
hashire
Polite
走ってください
はしってください
hashitte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
走られる
はしられる
hashirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
走ったら
はしったら
hashittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
走れば
はしれば
hashireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
走らせる
はしらせる
hashiraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
走れる
はしれる
hashireru
引く
ひく
hiku
táhnout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
引く
ひく
hiku
Polite
引きます
ひきます
hikimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
引かない
ひかない
hikanai
Polite
引きません
ひきません
hikimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
引いた
ひいた
hiita
Polite
引きました
ひきました
hikimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
引かなかった
ひかなかった
hikanakatta
Polite
引きませんでした
ひきませんでした
hikimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
引いて
ひいて
hiite
Polite
引きまして
ひきまして
hikimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
引きたい
ひきたい
hikitai
Polite
引きたいです
ひきたいです
hikitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
引こう
ひこう
hikou
Polite
引きましょう
ひきましょう
hikimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
引け
ひけ
hike
Polite
引いてください
ひいてください
hiite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
引かれる
ひかれる
hikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
引いたら
ひいたら
hiitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
引けば
ひけば
hikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
引かせる
ひかせる
hikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
引ける
ひける
hikeru
弾く
ひく
hiku
hrát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
弾く
ひく
hiku
Polite
弾きます
ひきます
hikimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
弾かない
ひかない
hikanai
Polite
弾きません
ひきません
hikimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
弾いた
ひいた
hiita
Polite
弾きました
ひきました
hikimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
弾かなかった
ひかなかった
hikanakatta
Polite
弾きませんでした
ひきませんでした
hikimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
弾いて
ひいて
hiite
Polite
弾きまして
ひきまして
hikimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
弾きたい
ひきたい
hikitai
Polite
弾きたいです
ひきたいです
hikitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
弾こう
ひこう
hikou
Polite
弾きましょう
ひきましょう
hikimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
弾け
ひけ
hike
Polite
弾いてください
ひいてください
hiite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
弾かれる
ひかれる
hikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
弾いたら
ひいたら
hiitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
弾けば
ひけば
hikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
弾かせる
ひかせる
hikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
弾ける
ひける
hikeru
入れる
いれる
ireru
vložit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
入れる
いれる
ireru
Polite
入れます
いれます
iremasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
入れない
いれない
irenai
Polite
入れません
いれません
iremasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
入れた
いれた
ireta
Polite
入れました
いれました
iremashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
入れなかった
いれなかった
irenakatta
Polite
入れませんでした
いれませんでした
iremasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
入れて
いれて
irete
Polite
入れまして
いれまして
iremashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
入れたい
いれたい
iretai
Polite
入れたいです
いれたいです
iretai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
入れよう
いれよう
ireyou
Polite
入れましょう
いれましょう
iremashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
入れろ
いれろ
irero
Polite
入れてください
いれてください
irete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
入れられる
いれられる
irerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
入れたら
いれたら
iretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
入れれば
いれれば
irereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
入れさせる
いれさせる
iresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
入れられる
いれられる
irerareru
要る
いる
iru
být potřebný
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
要る
いる
iru
Polite
要ります
いります
irimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
要らない
いらない
iranai
Polite
要りません
いりません
irimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
要った
いった
itta
Polite
要りました
いりました
irimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
要らなかった
いらなかった
iranakatta
Polite
要りませんでした
いりませんでした
irimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
要って
いって
itte
Polite
要りまして
いりまして
irimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
要りたい
いりたい
iritai
Polite
要りたいです
いりたいです
iritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
要ろう
いろう
irou
Polite
要りましょう
いりましょう
irimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
要れ
いれ
ire
Polite
要ってください
いってください
itte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
要られる
いられる
irareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
要ったら
いったら
ittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
要れば
いれば
ireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
要らせる
いらせる
iraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
要れる
いれる
ireru
言う
いう
iu
říkat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
言う
いう
iu
Polite
言います
いいます
iimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
言わない
いわない
iwanai
Polite
言いません
いいません
iimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
言った
いった
itta
Polite
言いました
いいました
iimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
言わなかった
いわなかった
iwanakatta
Polite
言いませんでした
いいませんでした
iimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
言って
いって
itte
Polite
言いまして
いいまして
iimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
言いたい
いいたい
iitai
Polite
言いたいです
いいたいです
iitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
言おう
いおう
iou
Polite
言いましょう
いいましょう
iimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
言え
いえ
ie
Polite
言ってください
いってください
itte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
言われる
いわれる
iwareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
言ったら
いったら
ittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
言えば
いえば
ieba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
言わせる
いわせる
iwaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
言える
いえる
ieru
返す
かえす
kaesu
vrátit něco
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
返す
かえす
kaesu
Polite
返します
かえします
kaeshimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
返さない
かえさない
kaesanai
Polite
返しません
かえしません
kaeshimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
返した
かえした
kaeshita
Polite
返しました
かえしました
kaeshimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
返さなかった
かえさなかった
kaesanakatta
Polite
返しませんでした
かえしませんでした
kaeshimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
返して
かえして
kaeshite
Polite
返しまして
かえしまして
kaeshimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
返したい
かえしたい
kaeshitai
Polite
返したいです
かえしたいです
kaeshitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
返そう
かえそう
kaesou
Polite
返しましょう
かえしましょう
kaeshimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
返せ
かえせ
kaese
Polite
返してください
かえしてください
kaeshite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
返される
かえされる
kaesareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
返したら
かえしたら
kaeshitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
返せば
かえせば
kaeseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
返させる
かえさせる
kaesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
返せる
かえせる
kaeseru
掛かる
かかる
kakaru
využít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
掛かる
かかる
kakaru
Polite
掛かります
かかります
kakarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
掛からない
かからない
kakaranai
Polite
掛かりません
かかりません
kakarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
掛かった
かかった
kakatta
Polite
掛かりました
かかりました
kakarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
掛からなかった
かからなかった
kakaranakatta
Polite
掛かりませんでした
かかりませんでした
kakarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
掛かって
かかって
kakatte
Polite
掛かりまして
かかりまして
kakarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
掛かりたい
かかりたい
kakaritai
Polite
掛かりたいです
かかりたいです
kakaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
掛かろう
かかろう
kakarou
Polite
掛かりましょう
かかりましょう
kakarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
掛かれ
かかれ
kakare
Polite
掛かってください
かかってください
kakatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
掛かられる
かかられる
kakarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
掛かったら
かかったら
kakattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
掛かれば
かかれば
kakareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
掛からせる
かからせる
kakaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
掛かれる
かかれる
kakareru
掛ける
かける
kakeru
zavěsit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
掛ける
かける
kakeru
Polite
掛けます
かけます
kakemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
掛けない
かけない
kakenai
Polite
掛けません
かけません
kakemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
掛けた
かけた
kaketa
Polite
掛けました
かけました
kakemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
掛けなかった
かけなかった
kakenakatta
Polite
掛けませんでした
かけませんでした
kakemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
掛けて
かけて
kakete
Polite
掛けまして
かけまして
kakemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
掛けたい
かけたい
kaketai
Polite
掛けたいです
かけたいです
kaketai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
掛けよう
かけよう
kakeyou
Polite
掛けましょう
かけましょう
kakemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
掛けろ
かけろ
kakero
Polite
掛けてください
かけてください
kakete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
掛けられる
かけられる
kakerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
掛けたら
かけたら
kaketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
掛ければ
かければ
kakereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
掛けさせる
かけさせる
kakesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
掛けられる
かけられる
kakerareru
借りる
かりる
kariru
půjčit si
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
借りる
かりる
kariru
Polite
借ります
かります
karimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
借りない
かりない
karinai
Polite
借りません
かりません
karimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
借りた
かりた
karita
Polite
借りました
かりました
karimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
借りなかった
かりなかった
karinakatta
Polite
借りませんでした
かりませんでした
karimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
借りて
かりて
karite
Polite
借りまして
かりまして
karimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
借りたい
かりたい
karitai
Polite
借りたいです
かりたいです
karitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
借りよう
かりよう
kariyou
Polite
借りましょう
かりましょう
karimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
借りろ
かりろ
kariro
Polite
借りてください
かりてください
karite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
借りられる
かりられる
karirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
借りたら
かりたら
karitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
借りれば
かりれば
karireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
借りさせる
かりさせる
karisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
借りられる
かりられる
karirareru
貸す
かす
kasu
půjčit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
貸す
かす
kasu
Polite
貸します
かします
kashimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
貸さない
かさない
kasanai
Polite
貸しません
かしません
kashimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
貸した
かした
kashita
Polite
貸しました
かしました
kashimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
貸さなかった
かさなかった
kasanakatta
Polite
貸しませんでした
かしませんでした
kashimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
貸して
かして
kashite
Polite
貸しまして
かしまして
kashimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
貸したい
かしたい
kashitai
Polite
貸したいです
かしたいです
kashitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
貸そう
かそう
kasou
Polite
貸しましょう
かしましょう
kashimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
貸せ
かせ
kase
Polite
貸してください
かしてください
kashite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
貸される
かされる
kasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
貸したら
かしたら
kashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
貸せば
かせば
kaseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
貸させる
かさせる
kasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
貸せる
かせる
kaseru
消す
けす
kesu
vymazat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
消す
けす
kesu
Polite
消します
けします
keshimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
消さない
けさない
kesanai
Polite
消しません
けしません
keshimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
消した
けした
keshita
Polite
消しました
けしました
keshimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
消さなかった
けさなかった
kesanakatta
Polite
消しませんでした
けしませんでした
keshimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
消して
けして
keshite
Polite
消しまして
けしまして
keshimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
消したい
けしたい
keshitai
Polite
消したいです
けしたいです
keshitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
消そう
けそう
kesou
Polite
消しましょう
けしましょう
keshimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
消せ
けせ
kese
Polite
消してください
けしてください
keshite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
消される
けされる
kesareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
消したら
けしたら
keshitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
消せば
けせば
keseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
消させる
けさせる
kesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
消せる
けせる
keseru
消える
きえる
kieru
zmizet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
消える
きえる
kieru
Polite
消えます
きえます
kiemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
消えない
きえない
kienai
Polite
消えません
きえません
kiemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
消えた
きえた
kieta
Polite
消えました
きえました
kiemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
消えなかった
きえなかった
kienakatta
Polite
消えませんでした
きえませんでした
kiemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
消えて
きえて
kiete
Polite
消えまして
きえまして
kiemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
消えたい
きえたい
kietai
Polite
消えたいです
きえたいです
kietai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
消えよう
きえよう
kieyou
Polite
消えましょう
きえましょう
kiemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
消えろ
きえろ
kiero
Polite
消えてください
きえてください
kiete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
消えられる
きえられる
kierareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
消えたら
きえたら
kietara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
消えれば
きえれば
kiereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
消えさせる
きえさせる
kiesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
消えられる
きえられる
kierareru
聞く
きく
kiku
slyšet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
聞く
きく
kiku
Polite
聞きます
ききます
kikimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
聞かない
きかない
kikanai
Polite
聞きません
ききません
kikimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
聞いた
きいた
kiita
Polite
聞きました
ききました
kikimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
聞かなかった
きかなかった
kikanakatta
Polite
聞きませんでした
ききませんでした
kikimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
聞いて
きいて
kiite
Polite
聞きまして
ききまして
kikimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
聞きたい
ききたい
kikitai
Polite
聞きたいです
ききたいです
kikitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
聞こう
きこう
kikou
Polite
聞きましょう
ききましょう
kikimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
聞け
きけ
kike
Polite
聞いてください
きいてください
kiite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
聞かれる
きかれる
kikareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
聞いたら
きいたら
kiitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
聞けば
きけば
kikeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
聞かせる
きかせる
kikaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
聞ける
きける
kikeru
切る
きる
kiru
řezat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
切る
きる
kiru
Polite
切ります
きります
kirimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
切らない
きらない
kiranai
Polite
切りません
きりません
kirimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
切った
きった
kitta
Polite
切りました
きりました
kirimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
切らなかった
きらなかった
kiranakatta
Polite
切りませんでした
きりませんでした
kirimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
切って
きって
kitte
Polite
切りまして
きりまして
kirimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
切りたい
きりたい
kiritai
Polite
切りたいです
きりたいです
kiritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
切ろう
きろう
kirou
Polite
切りましょう
きりましょう
kirimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
切れ
きれ
kire
Polite
切ってください
きってください
kitte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
切られる
きられる
kirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
切ったら
きったら
kittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
切れば
きれば
kireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
切らせる
きらせる
kiraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
切れる
きれる
kireru
困る
こまる
komaru
mít starosti
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
困る
こまる
komaru
Polite
困ります
こまります
komarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
困らない
こまらない
komaranai
Polite
困りません
こまりません
komarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
困った
こまった
komatta
Polite
困りました
こまりました
komarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
困らなかった
こまらなかった
komaranakatta
Polite
困りませんでした
こまりませんでした
komarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
困って
こまって
komatte
Polite
困りまして
こまりまして
komarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
困りたい
こまりたい
komaritai
Polite
困りたいです
こまりたいです
komaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
困ろう
こまろう
komarou
Polite
困りましょう
こまりましょう
komarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
困れ
こまれ
komare
Polite
困ってください
こまってください
komatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
困られる
こまられる
komarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
困ったら
こまったら
komattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
困れば
こまれば
komareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
困らせる
こまらせる
komaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
困れる
こまれる
komareru
答える
こたえる
kotaeru
odpovědět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
答える
こたえる
kotaeru
Polite
答えます
こたえます
kotaemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
答えない
こたえない
kotaenai
Polite
答えません
こたえません
kotaemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
答えた
こたえた
kotaeta
Polite
答えました
こたえました
kotaemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
答えなかった
こたえなかった
kotaenakatta
Polite
答えませんでした
こたえませんでした
kotaemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
答えて
こたえて
kotaete
Polite
答えまして
こたえまして
kotaemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
答えたい
こたえたい
kotaetai
Polite
答えたいです
こたえたいです
kotaetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
答えよう
こたえよう
kotaeyou
Polite
答えましょう
こたえましょう
kotaemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
答えろ
こたえろ
kotaero
Polite
答えてください
こたえてください
kotaete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
答えられる
こたえられる
kotaerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
答えたら
こたえたら
kotaetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
答えれば
こたえれば
kotaereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
答えさせる
こたえさせる
kotaesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
答えられる
こたえられる
kotaerareru
曇る
くもる
kumoru
zatáhnout se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
曇る
くもる
kumoru
Polite
曇ります
くもります
kumorimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
曇らない
くもらない
kumoranai
Polite
曇りません
くもりません
kumorimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
曇った
くもった
kumotta
Polite
曇りました
くもりました
kumorimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
曇らなかった
くもらなかった
kumoranakatta
Polite
曇りませんでした
くもりませんでした
kumorimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
曇って
くもって
kumotte
Polite
曇りまして
くもりまして
kumorimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
曇りたい
くもりたい
kumoritai
Polite
曇りたいです
くもりたいです
kumoritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
曇ろう
くもろう
kumorou
Polite
曇りましょう
くもりましょう
kumorimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
曇れ
くもれ
kumore
Polite
曇ってください
くもってください
kumotte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
曇られる
くもられる
kumorareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
曇ったら
くもったら
kumottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
曇れば
くもれば
kumoreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
曇らせる
くもらせる
kumoraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
曇れる
くもれる
kumoreru
曲がる
まがる
magaru
otočit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
曲がる
まがる
magaru
Polite
曲がります
まがります
magarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
曲がらない
まがらない
magaranai
Polite
曲がりません
まがりません
magarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
曲がった
まがった
magatta
Polite
曲がりました
まがりました
magarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
曲がらなかった
まがらなかった
magaranakatta
Polite
曲がりませんでした
まがりませんでした
magarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
曲がって
まがって
magatte
Polite
曲がりまして
まがりまして
magarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
曲がりたい
まがりたい
magaritai
Polite
曲がりたいです
まがりたいです
magaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
曲がろう
まがろう
magarou
Polite
曲がりましょう
まがりましょう
magarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
曲がれ
まがれ
magare
Polite
曲がってください
まがってください
magatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
曲がられる
まがられる
magarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
曲がったら
まがったら
magattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
曲がれば
まがれば
magareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
曲がらせる
まがらせる
magaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
曲がれる
まがれる
magareru
待つ
まつ
matsu
čekat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
待つ
まつ
matsu
Polite
待ちます
まちます
machimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
待たない
またない
matanai
Polite
待ちません
まちません
machimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
待った
まった
matta
Polite
待ちました
まちました
machimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
待たなかった
またなかった
matanakatta
Polite
待ちませんでした
まちませんでした
machimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
待って
まって
matte
Polite
待ちまして
まちまして
machimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
待ちたい
まちたい
machitai
Polite
待ちたいです
まちたいです
machitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
待とう
まとう
matou
Polite
待ちましょう
まちましょう
machimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
待て
まて
mate
Polite
待ってください
まってください
matte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
待たれる
またれる
matareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
待ったら
まったら
mattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
待てば
まてば
mateba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
待たせる
またせる
mataseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
待てる
まてる
materu
磨く
みがく
migaku
leštit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
磨く
みがく
migaku
Polite
磨きます
みがきます
migakimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
磨かない
みがかない
migakanai
Polite
磨きません
みがきません
migakimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
磨いた
みがいた
migaita
Polite
磨きました
みがきました
migakimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
磨かなかった
みがかなかった
migakanakatta
Polite
磨きませんでした
みがきませんでした
migakimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
磨いて
みがいて
migaite
Polite
磨きまして
みがきまして
migakimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
磨きたい
みがきたい
migakitai
Polite
磨きたいです
みがきたいです
migakitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
磨こう
みがこう
migakou
Polite
磨きましょう
みがきましょう
migakimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
磨け
みがけ
migake
Polite
磨いてください
みがいてください
migaite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
磨かれる
みがかれる
migakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
磨いたら
みがいたら
migaitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
磨けば
みがけば
migakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
磨かせる
みがかせる
migakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
磨ける
みがける
migakeru
見せる
みせる
miseru
ukázat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
見せる
みせる
miseru
Polite
見せます
みせます
misemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
見せない
みせない
misenai
Polite
見せません
みせません
misemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
見せた
みせた
miseta
Polite
見せました
みせました
misemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
見せなかった
みせなかった
misenakatta
Polite
見せませんでした
みせませんでした
misemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
見せて
みせて
misete
Polite
見せまして
みせまして
misemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
見せたい
みせたい
misetai
Polite
見せたいです
みせたいです
misetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
見せよう
みせよう
miseyou
Polite
見せましょう
みせましょう
misemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
見せろ
みせろ
misero
Polite
見せてください
みせてください
misete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
見せられる
みせられる
miserareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
見せたら
みせたら
misetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
見せれば
みせれば
misereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
見せさせる
みせさせる
misesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
見せられる
みせられる
miserareru
持つ
もつ
motsu
držet
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
持つ
もつ
motsu
Polite
持ちます
もちます
mochimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
持たない
もたない
motanai
Polite
持ちません
もちません
mochimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
持った
もった
motta
Polite
持ちました
もちました
mochimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
持たなかった
もたなかった
motanakatta
Polite
持ちませんでした
もちませんでした
mochimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
持って
もって
motte
Polite
持ちまして
もちまして
mochimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
持ちたい
もちたい
mochitai
Polite
持ちたいです
もちたいです
mochitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
持とう
もとう
motou
Polite
持ちましょう
もちましょう
mochimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
持て
もて
mote
Polite
持ってください
もってください
motte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
持たれる
もたれる
motareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
持ったら
もったら
mottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
持てば
もてば
moteba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
持たせる
もたせる
motaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
持てる
もてる
moteru
鳴く
なく
naku
zvuk zvířete
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
鳴く
なく
naku
Polite
鳴きます
なきます
nakimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
鳴かない
なかない
nakanai
Polite
鳴きません
なきません
nakimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
鳴いた
ないた
naita
Polite
鳴きました
なきました
nakimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
鳴かなかった
なかなかった
nakanakatta
Polite
鳴きませんでした
なきませんでした
nakimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
鳴いて
ないて
naite
Polite
鳴きまして
なきまして
nakimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
鳴きたい
なきたい
nakitai
Polite
鳴きたいです
なきたいです
nakitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
鳴こう
なこう
nakou
Polite
鳴きましょう
なきましょう
nakimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
鳴け
なけ
nake
Polite
鳴いてください
ないてください
naite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
鳴かれる
なかれる
nakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
鳴いたら
ないたら
naitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
鳴けば
なけば
nakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
鳴かせる
なかせる
nakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
鳴ける
なける
nakeru
無くす
なくす
nakusu
ztratit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
無くす
なくす
nakusu
Polite
無くします
なくします
nakushimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
無くさない
なくさない
nakusanai
Polite
無くしません
なくしません
nakushimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
無くした
なくした
nakushita
Polite
無くしました
なくしました
nakushimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
無くさなかった
なくさなかった
nakusanakatta
Polite
無くしませんでした
なくしませんでした
nakushimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
無くして
なくして
nakushite
Polite
無くしまして
なくしまして
nakushimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
無くしたい
なくしたい
nakushitai
Polite
無くしたいです
なくしたいです
nakushitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
無くそう
なくそう
nakusou
Polite
無くしましょう
なくしましょう
nakushimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
無くせ
なくせ
nakuse
Polite
無くしてください
なくしてください
nakushite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
無くされる
なくされる
nakusareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
無くしたら
なくしたら
nakushitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
無くせば
なくせば
nakuseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
無くさせる
なくさせる
nakusaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
無くせる
なくせる
nakuseru
並べる
ならべる
naraberu
seřadit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
並べる
ならべる
naraberu
Polite
並べます
ならべます
narabemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
並べない
ならべない
narabenai
Polite
並べません
ならべません
narabemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
並べた
ならべた
narabeta
Polite
並べました
ならべました
narabemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
並べなかった
ならべなかった
narabenakatta
Polite
並べませんでした
ならべませんでした
narabemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
並べて
ならべて
narabete
Polite
並べまして
ならべまして
narabemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
並べたい
ならべたい
narabetai
Polite
並べたいです
ならべたいです
narabetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
並べよう
ならべよう
narabeyou
Polite
並べましょう
ならべましょう
narabemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
並べろ
ならべろ
narabero
Polite
並べてください
ならべてください
narabete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
並べられる
ならべられる
naraberareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
並べたら
ならべたら
narabetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
並べれば
ならべれば
narabereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
並べさせる
ならべさせる
narabesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
並べられる
ならべられる
naraberareru
習う
ならう
narau
být vyučován
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
習う
ならう
narau
Polite
習います
ならいます
naraimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
習わない
ならわない
narawanai
Polite
習いません
ならいません
naraimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
習った
ならった
naratta
Polite
習いました
ならいました
naraimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
習わなかった
ならわなかった
narawanakatta
Polite
習いませんでした
ならいませんでした
naraimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
習って
ならって
naratte
Polite
習いまして
ならいまして
naraimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
習いたい
ならいたい
naraitai
Polite
習いたいです
ならいたいです
naraitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
習おう
ならおう
naraou
Polite
習いましょう
ならいましょう
naraimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
習え
ならえ
narae
Polite
習ってください
ならってください
naratte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
習われる
ならわれる
narawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
習ったら
ならったら
narattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
習えば
ならえば
naraeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
習わせる
ならわせる
narawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
習える
ならえる
naraeru
登る
のぼる
noboru
šplhat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
登る
のぼる
noboru
Polite
登ります
のぼります
noborimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
登らない
のぼらない
noboranai
Polite
登りません
のぼりません
noborimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
登った
のぼった
nobotta
Polite
登りました
のぼりました
noborimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
登らなかった
のぼらなかった
noboranakatta
Polite
登りませんでした
のぼりませんでした
noborimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
登って
のぼって
nobotte
Polite
登りまして
のぼりまして
noborimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
登りたい
のぼりたい
noboritai
Polite
登りたいです
のぼりたいです
noboritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
登ろう
のぼろう
noborou
Polite
登りましょう
のぼりましょう
noborimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
登れ
のぼれ
nobore
Polite
登ってください
のぼってください
nobotte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
登られる
のぼられる
noborareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
登ったら
のぼったら
nobottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
登れば
のぼれば
noboreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
登らせる
のぼらせる
noboraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
登れる
のぼれる
noboreru
乗る
のる
noru
nastoupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
乗る
のる
noru
Polite
乗ります
のります
norimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
乗らない
のらない
noranai
Polite
乗りません
のりません
norimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
乗った
のった
notta
Polite
乗りました
のりました
norimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
乗らなかった
のらなかった
noranakatta
Polite
乗りませんでした
のりませんでした
norimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
乗って
のって
notte
Polite
乗りまして
のりまして
norimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
乗りたい
のりたい
noritai
Polite
乗りたいです
のりたいです
noritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
乗ろう
のろう
norou
Polite
乗りましょう
のりましょう
norimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
乗れ
のれ
nore
Polite
乗ってください
のってください
notte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
乗られる
のられる
norareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
乗ったら
のったら
nottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
乗れば
のれば
noreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
乗らせる
のらせる
noraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
乗れる
のれる
noreru
脱ぐ
ぬぐ
nugu
svléknout se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
脱ぐ
ぬぐ
nugu
Polite
脱ぎます
ぬぎます
nugimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
脱がない
ぬがない
nuganai
Polite
脱ぎません
ぬぎません
nugimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
脱いだ
ぬいだ
nuida
Polite
脱ぎました
ぬぎました
nugimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
脱がなかった
ぬがなかった
nuganakatta
Polite
脱ぎませんでした
ぬぎませんでした
nugimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
脱いで
ぬいで
nuide
Polite
脱ぎまして
ぬぎまして
nugimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
脱ぎたい
ぬぎたい
nugitai
Polite
脱ぎたいです
ぬぎたいです
nugitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
脱ごう
ぬごう
nugou
Polite
脱ぎましょう
ぬぎましょう
nugimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
脱げ
ぬげ
nuge
Polite
脱いでください
ぬいでください
nuide kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
脱がれる
ぬがれる
nugareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
脱いだら
ぬいだら
nuidara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
脱げば
ぬげば
nugeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
脱がせる
ぬがせる
nugaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
脱げる
ぬげる
nugeru
覚える
おぼえる
oboeru
vzpomínat si
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
覚える
おぼえる
oboeru
Polite
覚えます
おぼえます
oboemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
覚えない
おぼえない
oboenai
Polite
覚えません
おぼえません
oboemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
覚えた
おぼえた
oboeta
Polite
覚えました
おぼえました
oboemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
覚えなかった
おぼえなかった
oboenakatta
Polite
覚えませんでした
おぼえませんでした
oboemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
覚えて
おぼえて
oboete
Polite
覚えまして
おぼえまして
oboemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
覚えたい
おぼえたい
oboetai
Polite
覚えたいです
おぼえたいです
oboetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
覚えよう
おぼえよう
oboeyou
Polite
覚えましょう
おぼえましょう
oboemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
覚えろ
おぼえろ
oboero
Polite
覚えてください
おぼえてください
oboete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
覚えられる
おぼえられる
oboerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
覚えたら
おぼえたら
oboetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
覚えれば
おぼえれば
oboereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
覚えさせる
おぼえさせる
oboesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
覚えられる
おぼえられる
oboerareru
起きる
おきる
okiru
vstát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
起きる
おきる
okiru
Polite
起きます
おきます
okimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
起きない
おきない
okinai
Polite
起きません
おきません
okimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
起きた
おきた
okita
Polite
起きました
おきました
okimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
起きなかった
おきなかった
okinakatta
Polite
起きませんでした
おきませんでした
okimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
起きて
おきて
okite
Polite
起きまして
おきまして
okimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
起きたい
おきたい
okitai
Polite
起きたいです
おきたいです
okitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
起きよう
おきよう
okiyou
Polite
起きましょう
おきましょう
okimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
起きろ
おきろ
okiro
Polite
起きてください
おきてください
okite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
起きられる
おきられる
okirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
起きたら
おきたら
okitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
起きれば
おきれば
okireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
起きさせる
おきさせる
okisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
起きられる
おきられる
okirareru
置く
おく
oku
položit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
置く
おく
oku
Polite
置きます
おきます
okimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
置かない
おかない
okanai
Polite
置きません
おきません
okimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
置いた
おいた
oita
Polite
置きました
おきました
okimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
置かなかった
おかなかった
okanakatta
Polite
置きませんでした
おきませんでした
okimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
置いて
おいて
oite
Polite
置きまして
おきまして
okimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
置きたい
おきたい
okitai
Polite
置きたいです
おきたいです
okitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
置こう
おこう
okou
Polite
置きましょう
おきましょう
okimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
置け
おけ
oke
Polite
置いてください
おいてください
oite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
置かれる
おかれる
okareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
置いたら
おいたら
oitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
置けば
おけば
okeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
置かせる
おかせる
okaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
置ける
おける
okeru
降りる
おりる
oriru
vystoupit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
降りる
おりる
oriru
Polite
降ります
おります
orimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
降りない
おりない
orinai
Polite
降りません
おりません
orimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
降りた
おりた
orita
Polite
降りました
おりました
orimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
降りなかった
おりなかった
orinakatta
Polite
降りませんでした
おりませんでした
orimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
降りて
おりて
orite
Polite
降りまして
おりまして
orimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
降りたい
おりたい
oritai
Polite
降りたいです
おりたいです
oritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
降りよう
おりよう
oriyou
Polite
降りましょう
おりましょう
orimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
降りろ
おりろ
oriro
Polite
降りてください
おりてください
orite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
降りられる
おりられる
orirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
降りたら
おりたら
oritara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
降りれば
おりれば
orireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
降りさせる
おりさせる
orisaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
降りられる
おりられる
orirareru
教える
おしえる
oshieru
učit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
教える
おしえる
oshieru
Polite
教えます
おしえます
oshiemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
教えない
おしえない
oshienai
Polite
教えません
おしえません
oshiemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
教えた
おしえた
oshieta
Polite
教えました
おしえました
oshiemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
教えなかった
おしえなかった
oshienakatta
Polite
教えませんでした
おしえませんでした
oshiemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
教えて
おしえて
oshiete
Polite
教えまして
おしえまして
oshiemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
教えたい
おしえたい
oshietai
Polite
教えたいです
おしえたいです
oshietai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
教えよう
おしえよう
oshieyou
Polite
教えましょう
おしえましょう
oshiemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
教えろ
おしえろ
oshiero
Polite
教えてください
おしえてください
oshiete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
教えられる
おしえられる
oshierareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
教えたら
おしえたら
oshietara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
教えれば
おしえれば
oshiereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
教えさせる
おしえさせる
oshiesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
教えられる
おしえられる
oshierareru
押す
おす
osu
tlačit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
押す
おす
osu
Polite
押します
おします
oshimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
押さない
おさない
osanai
Polite
押しません
おしません
oshimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
押した
おした
oshita
Polite
押しました
おしました
oshimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
押さなかった
おさなかった
osanakatta
Polite
押しませんでした
おしませんでした
oshimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
押して
おして
oshite
Polite
押しまして
おしまして
oshimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
押したい
おしたい
oshitai
Polite
押したいです
おしたいです
oshitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
押そう
おそう
osou
Polite
押しましょう
おしましょう
oshimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
押せ
おせ
ose
Polite
押してください
おしてください
oshite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
押される
おされる
osareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
押したら
おしたら
oshitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
押せば
おせば
oseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
押させる
おさせる
osaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
押せる
おせる
oseru
終わる
おわる
owaru
dokončit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
終わる
おわる
owaru
Polite
終わります
おわります
owarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
終わらない
おわらない
owaranai
Polite
終わりません
おわりません
owarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
終わった
おわった
owatta
Polite
終わりました
おわりました
owarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
終わらなかった
おわらなかった
owaranakatta
Polite
終わりませんでした
おわりませんでした
owarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
終わって
おわって
owatte
Polite
終わりまして
おわりまして
owarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
終わりたい
おわりたい
owaritai
Polite
終わりたいです
おわりたいです
owaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
終わろう
おわろう
owarou
Polite
終わりましょう
おわりましょう
owarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
終われ
おわれ
oware
Polite
終わってください
おわってください
owatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
終わられる
おわられる
owarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
終わったら
おわったら
owattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
終われば
おわれば
owareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
終わらせる
おわらせる
owaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
終われる
おわれる
owareru
泳ぐ
およぐ
oyogu
plavat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
泳ぐ
およぐ
oyogu
Polite
泳ぎます
およぎます
oyogimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
泳がない
およがない
oyoganai
Polite
泳ぎません
およぎません
oyogimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
泳いだ
およいだ
oyoida
Polite
泳ぎました
およぎました
oyogimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
泳がなかった
およがなかった
oyoganakatta
Polite
泳ぎませんでした
およぎませんでした
oyogimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
泳いで
およいで
oyoide
Polite
泳ぎまして
およぎまして
oyogimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
泳ぎたい
およぎたい
oyogitai
Polite
泳ぎたいです
およぎたいです
oyogitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
泳ごう
およごう
oyogou
Polite
泳ぎましょう
およぎましょう
oyogimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
泳げ
およげ
oyoge
Polite
泳いでください
およいでください
oyoide kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
泳がれる
およがれる
oyogareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
泳いだら
およいだら
oyoidara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
泳げば
およげば
oyogeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
泳がせる
およがせる
oyogaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
泳げる
およげる
oyogeru
咲く
さく
saku
kvést
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
咲く
さく
saku
Polite
咲きます
さきます
sakimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
咲かない
さかない
sakanai
Polite
咲きません
さきません
sakimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
咲いた
さいた
saita
Polite
咲きました
さきました
sakimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
咲かなかった
さかなかった
sakanakatta
Polite
咲きませんでした
さきませんでした
sakimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
咲いて
さいて
saite
Polite
咲きまして
さきまして
sakimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
咲きたい
さきたい
sakitai
Polite
咲きたいです
さきたいです
sakitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
咲こう
さこう
sakou
Polite
咲きましょう
さきましょう
sakimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
咲け
さけ
sake
Polite
咲いてください
さいてください
saite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
咲かれる
さかれる
sakareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
咲いたら
さいたら
saitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
咲けば
さけば
sakeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
咲かせる
さかせる
sakaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
咲ける
さける
sakeru
差す
さす
sasu
natáhnout ruce
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
差す
さす
sasu
Polite
差します
さします
sashimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
差さない
ささない
sasanai
Polite
差しません
さしません
sashimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
差した
さした
sashita
Polite
差しました
さしました
sashimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
差さなかった
ささなかった
sasanakatta
Polite
差しませんでした
さしませんでした
sashimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
差して
さして
sashite
Polite
差しまして
さしまして
sashimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
差したい
さしたい
sashitai
Polite
差したいです
さしたいです
sashitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
差そう
さそう
sasou
Polite
差しましょう
さしましょう
sashimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
差せ
させ
sase
Polite
差してください
さしてください
sashite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
差される
さされる
sasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
差したら
さしたら
sashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
差せば
させば
saseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
差させる
ささせる
sasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
差せる
させる
saseru
閉まる
しまる
shimaru
zavřít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
閉まる
しまる
shimaru
Polite
閉まります
しまります
shimarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
閉まらない
しまらない
shimaranai
Polite
閉まりません
しまりません
shimarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
閉まった
しまった
shimatta
Polite
閉まりました
しまりました
shimarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
閉まらなかった
しまらなかった
shimaranakatta
Polite
閉まりませんでした
しまりませんでした
shimarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
閉まって
しまって
shimatte
Polite
閉まりまして
しまりまして
shimarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
閉まりたい
しまりたい
shimaritai
Polite
閉まりたいです
しまりたいです
shimaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
閉まろう
しまろう
shimarou
Polite
閉まりましょう
しまりましょう
shimarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
閉まれ
しまれ
shimare
Polite
閉まってください
しまってください
shimatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
閉まられる
しまられる
shimarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
閉まったら
しまったら
shimattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
閉まれば
しまれば
shimareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
閉まらせる
しまらせる
shimaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
閉まれる
しまれる
shimareru
締める
しめる
shimeru
svázat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
締める
しめる
shimeru
Polite
締めます
しめます
shimemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
締めない
しめない
shimenai
Polite
締めません
しめません
shimemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
締めた
しめた
shimeta
Polite
締めました
しめました
shimemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
締めなかった
しめなかった
shimenakatta
Polite
締めませんでした
しめませんでした
shimemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
締めて
しめて
shimete
Polite
締めまして
しめまして
shimemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
締めたい
しめたい
shimetai
Polite
締めたいです
しめたいです
shimetai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
締めよう
しめよう
shimeyou
Polite
締めましょう
しめましょう
shimemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
締めろ
しめろ
shimero
Polite
締めてください
しめてください
shimete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
締められる
しめられる
shimerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
締めたら
しめたら
shimetara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
締めれば
しめれば
shimereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
締めさせる
しめさせる
shimesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
締められる
しめられる
shimerareru
死ぬ
しぬ
shinu
zemřít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
死ぬ
しぬ
shinu
Polite
死にます
しにます
shinimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
死なない
しなない
shinanai
Polite
死にません
しにません
shinimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
死んだ
しんだ
shinda
Polite
死にました
しにました
shinimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
死ななかった
しななかった
shinanakatta
Polite
死にませんでした
しにませんでした
shinimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
死んで
しんで
shinde
Polite
死にまして
しにまして
shinimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
死にたい
しにたい
shinitai
Polite
死にたいです
しにたいです
shinitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
死のう
しのう
shinou
Polite
死にましょう
しにましょう
shinimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
死ね
しね
shine
Polite
死んでください
しんでください
shinde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
死なれる
しなれる
shinareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
死んだら
しんだら
shindara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
死ねば
しねば
shineba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
死なせる
しなせる
shinaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
死ねる
しねる
shineru
知る
しる
shiru
vědět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
知る
しる
shiru
Polite
知ります
しります
shirimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
知らない
しらない
shiranai
Polite
知りません
しりません
shirimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
知った
しった
shitta
Polite
知りました
しりました
shirimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
知らなかった
しらなかった
shiranakatta
Polite
知りませんでした
しりませんでした
shirimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
知って
しって
shitte
Polite
知りまして
しりまして
shirimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
知りたい
しりたい
shiritai
Polite
知りたいです
しりたいです
shiritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
知ろう
しろう
shirou
Polite
知りましょう
しりましょう
shirimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
知れ
しれ
shire
Polite
知ってください
しってください
shitte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
知られる
しられる
shirareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
知ったら
しったら
shittara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
知れば
しれば
shireba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
知らせる
しらせる
shiraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
知れる
しれる
shireru
住む
すむ
sumu
žít v
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
住む
すむ
sumu
Polite
住みます
すみます
sumimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
住まない
すまない
sumanai
Polite
住みません
すみません
sumimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
住んだ
すんだ
sunda
Polite
住みました
すみました
sumimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
住まなかった
すまなかった
sumanakatta
Polite
住みませんでした
すみませんでした
sumimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
住んで
すんで
sunde
Polite
住みまして
すみまして
sumimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
住みたい
すみたい
sumitai
Polite
住みたいです
すみたいです
sumitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
住もう
すもう
sumou
Polite
住みましょう
すみましょう
sumimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
住め
すめ
sume
Polite
住んでください
すんでください
sunde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
住まれる
すまれる
sumareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
住んだら
すんだら
sundara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
住めば
すめば
sumeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
住ませる
すませる
sumaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
住める
すめる
sumeru
吸う
すう
suu
kouřit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
吸う
すう
suu
Polite
吸います
すいます
suimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
吸わない
すわない
suwanai
Polite
吸いません
すいません
suimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
吸った
すった
sutta
Polite
吸いました
すいました
suimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
吸わなかった
すわなかった
suwanakatta
Polite
吸いませんでした
すいませんでした
suimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
吸って
すって
sutte
Polite
吸いまして
すいまして
suimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
吸いたい
すいたい
suitai
Polite
吸いたいです
すいたいです
suitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
吸おう
すおう
suou
Polite
吸いましょう
すいましょう
suimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
吸え
すえ
sue
Polite
吸ってください
すってください
sutte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
吸われる
すわれる
suwareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
吸ったら
すったら
suttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
吸えば
すえば
sueba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
吸わせる
すわせる
suwaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
吸える
すえる
sueru
座る
すわる
suwaru
sedět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
座る
すわる
suwaru
Polite
座ります
すわります
suwarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
座らない
すわらない
suwaranai
Polite
座りません
すわりません
suwarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
座った
すわった
suwatta
Polite
座りました
すわりました
suwarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
座らなかった
すわらなかった
suwaranakatta
Polite
座りませんでした
すわりませんでした
suwarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
座って
すわって
suwatte
Polite
座りまして
すわりまして
suwarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
座りたい
すわりたい
suwaritai
Polite
座りたいです
すわりたいです
suwaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
座ろう
すわろう
suwarou
Polite
座りましょう
すわりましょう
suwarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
座れ
すわれ
suware
Polite
座ってください
すわってください
suwatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
座られる
すわられる
suwarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
座ったら
すわったら
suwattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
座れば
すわれば
suwareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
座らせる
すわらせる
suwaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
座れる
すわれる
suwareru
頼む
たのむ
tanomu
zeptat se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
頼む
たのむ
tanomu
Polite
頼みます
たのみます
tanomimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
頼まない
たのまない
tanomanai
Polite
頼みません
たのみません
tanomimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
頼んだ
たのんだ
tanonda
Polite
頼みました
たのみました
tanomimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
頼まなかった
たのまなかった
tanomanakatta
Polite
頼みませんでした
たのみませんでした
tanomimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
頼んで
たのんで
tanonde
Polite
頼みまして
たのみまして
tanomimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
頼みたい
たのみたい
tanomitai
Polite
頼みたいです
たのみたいです
tanomitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
頼もう
たのもう
tanomou
Polite
頼みましょう
たのみましょう
tanomimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
頼め
たのめ
tanome
Polite
頼んでください
たのんでください
tanonde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
頼まれる
たのまれる
tanomareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
頼んだら
たのんだら
tanondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
頼めば
たのめば
tanomeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
頼ませる
たのませる
tanomaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
頼める
たのめる
tanomeru
立つ
たつ
tatsu
stát
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
立つ
たつ
tatsu
Polite
立ちます
たちます
tachimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
立たない
たたない
tatanai
Polite
立ちません
たちません
tachimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
立った
たった
tatta
Polite
立ちました
たちました
tachimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
立たなかった
たたなかった
tatanakatta
Polite
立ちませんでした
たちませんでした
tachimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
立って
たって
tatte
Polite
立ちまして
たちまして
tachimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
立ちたい
たちたい
tachitai
Polite
立ちたいです
たちたいです
tachitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
立とう
たとう
tatou
Polite
立ちましょう
たちましょう
tachimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
立て
たて
tate
Polite
立ってください
たってください
tatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
立たれる
たたれる
tatareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
立ったら
たったら
tattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
立てば
たてば
tateba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
立たせる
たたせる
tataseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
立てる
たてる
tateru
飛ぶ
とぶ
tobu
létat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
飛ぶ
とぶ
tobu
Polite
飛びます
とびます
tobimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
飛ばない
とばない
tobanai
Polite
飛びません
とびません
tobimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
飛んだ
とんだ
tonda
Polite
飛びました
とびました
tobimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
飛ばなかった
とばなかった
tobanakatta
Polite
飛びませんでした
とびませんでした
tobimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
飛んで
とんで
tonde
Polite
飛びまして
とびまして
tobimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
飛びたい
とびたい
tobitai
Polite
飛びたいです
とびたいです
tobitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
飛ぼう
とぼう
tobou
Polite
飛びましょう
とびましょう
tobimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
飛べ
とべ
tobe
Polite
飛んでください
とんでください
tonde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
飛ばれる
とばれる
tobareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
飛んだら
とんだら
tondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
飛べば
とべば
tobeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
飛ばせる
とばせる
tobaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
飛べる
とべる
toberu
止まる
とまる
tomaru
zastavit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
止まる
とまる
tomaru
Polite
止まります
とまります
tomarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
止まらない
とまらない
tomaranai
Polite
止まりません
とまりません
tomarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
止まった
とまった
tomatta
Polite
止まりました
とまりました
tomarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
止まらなかった
とまらなかった
tomaranakatta
Polite
止まりませんでした
とまりませんでした
tomarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
止まって
とまって
tomatte
Polite
止まりまして
とまりまして
tomarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
止まりたい
とまりたい
tomaritai
Polite
止まりたいです
とまりたいです
tomaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
止まろう
とまろう
tomarou
Polite
止まりましょう
とまりましょう
tomarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
止まれ
とまれ
tomare
Polite
止まってください
とまってください
tomatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
止まられる
とまられる
tomarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
止まったら
とまったら
tomattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
止まれば
とまれば
tomareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
止まらせる
とまらせる
tomaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
止まれる
とまれる
tomareru
取る
とる
toru
vzít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
取る
とる
toru
Polite
取ります
とります
torimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
取らない
とらない
toranai
Polite
取りません
とりません
torimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
取った
とった
totta
Polite
取りました
とりました
torimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
取らなかった
とらなかった
toranakatta
Polite
取りませんでした
とりませんでした
torimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
取って
とって
totte
Polite
取りまして
とりまして
torimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
取りたい
とりたい
toritai
Polite
取りたいです
とりたいです
toritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
取ろう
とろう
torou
Polite
取りましょう
とりましょう
torimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
取れ
とれ
tore
Polite
取ってください
とってください
totte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
取られる
とられる
torareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
取ったら
とったら
tottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
取れば
とれば
toreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
取らせる
とらせる
toraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
取れる
とれる
toreru
撮る
とる
toru
vyfotit nebo natočit film
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
撮る
とる
toru
Polite
撮ります
とります
torimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
撮らない
とらない
toranai
Polite
撮りません
とりません
torimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
撮った
とった
totta
Polite
撮りました
とりました
torimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
撮らなかった
とらなかった
toranakatta
Polite
撮りませんでした
とりませんでした
torimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
撮って
とって
totte
Polite
撮りまして
とりまして
torimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
撮りたい
とりたい
toritai
Polite
撮りたいです
とりたいです
toritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
撮ろう
とろう
torou
Polite
撮りましょう
とりましょう
torimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
撮れ
とれ
tore
Polite
撮ってください
とってください
totte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
撮られる
とられる
torareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
撮ったら
とったら
tottara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
撮れば
とれば
toreba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
撮らせる
とらせる
toraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
撮れる
とれる
toreru
疲れる
つかれる
tsukareru
unavit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
疲れる
つかれる
tsukareru
Polite
疲れます
つかれます
tsukaremasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
疲れない
つかれない
tsukarenai
Polite
疲れません
つかれません
tsukaremasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
疲れた
つかれた
tsukareta
Polite
疲れました
つかれました
tsukaremashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
疲れなかった
つかれなかった
tsukarenakatta
Polite
疲れませんでした
つかれませんでした
tsukaremasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
疲れて
つかれて
tsukarete
Polite
疲れまして
つかれまして
tsukaremashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
疲れたい
つかれたい
tsukaretai
Polite
疲れたいです
つかれたいです
tsukaretai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
疲れよう
つかれよう
tsukareyou
Polite
疲れましょう
つかれましょう
tsukaremashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
疲れろ
つかれろ
tsukarero
Polite
疲れてください
つかれてください
tsukarete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
疲れられる
つかれられる
tsukarerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
疲れたら
つかれたら
tsukaretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
疲れれば
つかれれば
tsukarereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
疲れさせる
つかれさせる
tsukaresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
疲れられる
つかれられる
tsukarerareru
使う
つかう
tsukau
použít
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
使う
つかう
tsukau
Polite
使います
つかいます
tsukaimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
使わない
つかわない
tsukawanai
Polite
使いません
つかいません
tsukaimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
使った
つかった
tsukatta
Polite
使いました
つかいました
tsukaimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
使わなかった
つかわなかった
tsukawanakatta
Polite
使いませんでした
つかいませんでした
tsukaimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
使って
つかって
tsukatte
Polite
使いまして
つかいまして
tsukaimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
使いたい
つかいたい
tsukaitai
Polite
使いたいです
つかいたいです
tsukaitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
使おう
つかおう
tsukaou
Polite
使いましょう
つかいましょう
tsukaimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
使え
つかえ
tsukae
Polite
使ってください
つかってください
tsukatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
使われる
つかわれる
tsukawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
使ったら
つかったら
tsukattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
使えば
つかえば
tsukaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
使わせる
つかわせる
tsukawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
使える
つかえる
tsukaeru
つける
つける
tsukeru
zapnout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
つける
つける
tsukeru
Polite
つけます
つけます
tsukemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
つけない
つけない
tsukenai
Polite
つけません
つけません
tsukemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
つけた
つけた
tsuketa
Polite
つけました
つけました
tsukemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
つけなかった
つけなかった
tsukenakatta
Polite
つけませんでした
つけませんでした
tsukemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
つけて
つけて
tsukete
Polite
つけまして
つけまして
tsukemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
つけたい
つけたい
tsuketai
Polite
つけたいです
つけたいです
tsuketai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
つけよう
つけよう
tsukeyou
Polite
つけましょう
つけましょう
tsukemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
つけろ
つけろ
tsukero
Polite
つけてください
つけてください
tsukete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
つけられる
つけられる
tsukerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
つけたら
つけたら
tsuketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
つければ
つければ
tsukereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
つけさせる
つけさせる
tsukesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
つけられる
つけられる
tsukerareru
付ける
つける
tsukeru
připevnit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
付ける
つける
tsukeru
Polite
付けます
つけます
tsukemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
付けない
つけない
tsukenai
Polite
付けません
つけません
tsukemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
付けた
つけた
tsuketa
Polite
付けました
つけました
tsukemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
付けなかった
つけなかった
tsukenakatta
Polite
付けませんでした
つけませんでした
tsukemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
付けて
つけて
tsukete
Polite
付けまして
つけまして
tsukemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
付けたい
つけたい
tsuketai
Polite
付けたいです
つけたいです
tsuketai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
付けよう
つけよう
tsukeyou
Polite
付けましょう
つけましょう
tsukemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
付けろ
つけろ
tsukero
Polite
付けてください
つけてください
tsukete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
付けられる
つけられる
tsukerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
付けたら
つけたら
tsuketara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
付ければ
つければ
tsukereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
付けさせる
つけさせる
tsukesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
付けられる
つけられる
tsukerareru
着く
つく
tsuku
dorazit na
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
着く
つく
tsuku
Polite
着きます
つきます
tsukimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
着かない
つかない
tsukanai
Polite
着きません
つきません
tsukimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
着いた
ついた
tsuita
Polite
着きました
つきました
tsukimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
着かなかった
つかなかった
tsukanakatta
Polite
着きませんでした
つきませんでした
tsukimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
着いて
ついて
tsuite
Polite
着きまして
つきまして
tsukimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
着きたい
つきたい
tsukitai
Polite
着きたいです
つきたいです
tsukitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
着こう
つこう
tsukou
Polite
着きましょう
つきましょう
tsukimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
着け
つけ
tsuke
Polite
着いてください
ついてください
tsuite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
着かれる
つかれる
tsukareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
着いたら
ついたら
tsuitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
着けば
つけば
tsukeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
着かせる
つかせる
tsukaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
着ける
つける
tsukeru
作る
つくる
tsukuru
vyrobit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
作る
つくる
tsukuru
Polite
作ります
つくります
tsukurimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
作らない
つくらない
tsukuranai
Polite
作りません
つくりません
tsukurimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
作った
つくった
tsukutta
Polite
作りました
つくりました
tsukurimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
作らなかった
つくらなかった
tsukuranakatta
Polite
作りませんでした
つくりませんでした
tsukurimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
作って
つくって
tsukutte
Polite
作りまして
つくりまして
tsukurimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
作りたい
つくりたい
tsukuritai
Polite
作りたいです
つくりたいです
tsukuritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
作ろう
つくろう
tsukurou
Polite
作りましょう
つくりましょう
tsukurimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
作れ
つくれ
tsukure
Polite
作ってください
つくってください
tsukutte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
作られる
つくられる
tsukurareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
作ったら
つくったら
tsukuttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
作れば
つくれば
tsukureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
作らせる
つくらせる
tsukuraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
作れる
つくれる
tsukureru
勤める
つとめる
tsutomeru
pracovat pro někoho
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
勤める
つとめる
tsutomeru
Polite
勤めます
つとめます
tsutomemasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
勤めない
つとめない
tsutomenai
Polite
勤めません
つとめません
tsutomemasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
勤めた
つとめた
tsutometa
Polite
勤めました
つとめました
tsutomemashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
勤めなかった
つとめなかった
tsutomenakatta
Polite
勤めませんでした
つとめませんでした
tsutomemasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
勤めて
つとめて
tsutomete
Polite
勤めまして
つとめまして
tsutomemashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
勤めたい
つとめたい
tsutometai
Polite
勤めたいです
つとめたいです
tsutometai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
勤めよう
つとめよう
tsutomeyou
Polite
勤めましょう
つとめましょう
tsutomemashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
勤めろ
つとめろ
tsutomero
Polite
勤めてください
つとめてください
tsutomete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
勤められる
つとめられる
tsutomerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
勤めたら
つとめたら
tsutometara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
勤めれば
つとめれば
tsutomereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
勤めさせる
つとめさせる
tsutomesaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
勤められる
つとめられる
tsutomerareru
生まれる
うまれる
umareru
narodit se
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
生まれる
うまれる
umareru
Polite
生まれます
うまれます
umaremasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
生まれない
うまれない
umarenai
Polite
生まれません
うまれません
umaremasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
生まれた
うまれた
umareta
Polite
生まれました
うまれました
umaremashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
生まれなかった
うまれなかった
umarenakatta
Polite
生まれませんでした
うまれませんでした
umaremasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
生まれて
うまれて
umarete
Polite
生まれまして
うまれまして
umaremashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
生まれたい
うまれたい
umaretai
Polite
生まれたいです
うまれたいです
umaretai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
生まれよう
うまれよう
umareyou
Polite
生まれましょう
うまれましょう
umaremashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
生まれろ
うまれろ
umarero
Polite
生まれてください
うまれてください
umarete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
生まれられる
うまれられる
umarerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
生まれたら
うまれたら
umaretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
生まれれば
うまれれば
umarereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
生まれさせる
うまれさせる
umaresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
生まれられる
うまれられる
umarerareru
売る
うる
uru
prodat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
売る
うる
uru
Polite
売ります
うります
urimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
売らない
うらない
uranai
Polite
売りません
うりません
urimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
売った
うった
utta
Polite
売りました
うりました
urimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
売らなかった
うらなかった
uranakatta
Polite
売りませんでした
うりませんでした
urimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
売って
うって
utte
Polite
売りまして
うりまして
urimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
売りたい
うりたい
uritai
Polite
売りたいです
うりたいです
uritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
売ろう
うろう
urou
Polite
売りましょう
うりましょう
urimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
売れ
うれ
ure
Polite
売ってください
うってください
utte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
売られる
うられる
urareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
売ったら
うったら
uttara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
売れば
うれば
ureba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
売らせる
うらせる
uraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
売れる
うれる
ureru
歌う
うたう
utau
zpívat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
歌う
うたう
utau
Polite
歌います
うたいます
utaimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
歌わない
うたわない
utawanai
Polite
歌いません
うたいません
utaimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
歌った
うたった
utatta
Polite
歌いました
うたいました
utaimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
歌わなかった
うたわなかった
utawanakatta
Polite
歌いませんでした
うたいませんでした
utaimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
歌って
うたって
utatte
Polite
歌いまして
うたいまして
utaimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
歌いたい
うたいたい
utaitai
Polite
歌いたいです
うたいたいです
utaitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
歌おう
うたおう
utaou
Polite
歌いましょう
うたいましょう
utaimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
歌え
うたえ
utae
Polite
歌ってください
うたってください
utatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
歌われる
うたわれる
utawareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
歌ったら
うたったら
utattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
歌えば
うたえば
utaeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
歌わせる
うたわせる
utawaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
歌える
うたえる
utaeru
分かる
わかる
wakaru
rozumět
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
分かる
わかる
wakaru
Polite
分かります
わかります
wakarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
分からない
わからない
wakaranai
Polite
分かりません
わかりません
wakarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
分かった
わかった
wakatta
Polite
分かりました
わかりました
wakarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
分からなかった
わからなかった
wakaranakatta
Polite
分かりませんでした
わかりませんでした
wakarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
分かって
わかって
wakatte
Polite
分かりまして
わかりまして
wakarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
分かりたい
わかりたい
wakaritai
Polite
分かりたいです
わかりたいです
wakaritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
分かろう
わかろう
wakarou
Polite
分かりましょう
わかりましょう
wakarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
分かれ
わかれ
wakare
Polite
分かってください
わかってください
wakatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
分かられる
わかられる
wakarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
分かったら
わかったら
wakattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
分かれば
わかれば
wakareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
分からせる
わからせる
wakaraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
分かれる
わかれる
wakareru
忘れる
わすれる
wasureru
zapomenout
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
忘れる
わすれる
wasureru
Polite
忘れます
わすれます
wasuremasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
忘れない
わすれない
wasurenai
Polite
忘れません
わすれません
wasuremasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
忘れた
わすれた
wasureta
Polite
忘れました
わすれました
wasuremashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
忘れなかった
わすれなかった
wasurenakatta
Polite
忘れませんでした
わすれませんでした
wasuremasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
忘れて
わすれて
wasurete
Polite
忘れまして
わすれまして
wasuremashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
忘れたい
わすれたい
wasuretai
Polite
忘れたいです
わすれたいです
wasuretai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
忘れよう
わすれよう
wasureyou
Polite
忘れましょう
わすれましょう
wasuremashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
忘れろ
わすれろ
wasurero
Polite
忘れてください
わすれてください
wasurete kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
忘れられる
わすれられる
wasurerareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
忘れたら
わすれたら
wasuretara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
忘れれば
わすれれば
wasurereba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
忘れさせる
わすれさせる
wasuresaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
忘れられる
わすれられる
wasurerareru
渡る
わたる
wataru
překročit
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
渡る
わたる
wataru
Polite
渡ります
わたります
watarimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
渡らない
わたらない
wataranai
Polite
渡りません
わたりません
watarimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
渡った
わたった
watatta
Polite
渡りました
わたりました
watarimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
渡らなかった
わたらなかった
wataranakatta
Polite
渡りませんでした
わたりませんでした
watarimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
渡って
わたって
watatte
Polite
渡りまして
わたりまして
watarimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
渡りたい
わたりたい
wataritai
Polite
渡りたいです
わたりたいです
wataritai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
渡ろう
わたろう
watarou
Polite
渡りましょう
わたりましょう
watarimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
渡れ
わたれ
watare
Polite
渡ってください
わたってください
watatte kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
渡られる
わたられる
watarareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
渡ったら
わたったら
watattara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
渡れば
わたれば
watareba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
渡らせる
わたらせる
wataraseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
渡れる
わたれる
watareru
渡す
わたす
watasu
předat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
渡す
わたす
watasu
Polite
渡します
わたします
watashimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
渡さない
わたさない
watasanai
Polite
渡しません
わたしません
watashimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
渡した
わたした
watashita
Polite
渡しました
わたしました
watashimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
渡さなかった
わたさなかった
watasanakatta
Polite
渡しませんでした
わたしませんでした
watashimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
渡して
わたして
watashite
Polite
渡しまして
わたしまして
watashimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
渡したい
わたしたい
watashitai
Polite
渡したいです
わたしたいです
watashitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
渡そう
わたそう
watasou
Polite
渡しましょう
わたしましょう
watashimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
渡せ
わたせ
watase
Polite
渡してください
わたしてください
watashite kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
渡される
わたされる
watasareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
渡したら
わたしたら
watashitara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
渡せば
わたせば
wataseba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
渡させる
わたさせる
watasaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
渡せる
わたせる
wataseru
休む
やすむ
yasumu
být nepřítomný
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
休む
やすむ
yasumu
Polite
休みます
やすみます
yasumimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
休まない
やすまない
yasumanai
Polite
休みません
やすみません
yasumimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
休んだ
やすんだ
yasunda
Polite
休みました
やすみました
yasumimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
休まなかった
やすまなかった
yasumanakatta
Polite
休みませんでした
やすみませんでした
yasumimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
休んで
やすんで
yasunde
Polite
休みまして
やすみまして
yasumimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
休みたい
やすみたい
yasumitai
Polite
休みたいです
やすみたいです
yasumitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
休もう
やすもう
yasumou
Polite
休みましょう
やすみましょう
yasumimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
休め
やすめ
yasume
Polite
休んでください
やすんでください
yasunde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
休まれる
やすまれる
yasumareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
休んだら
やすんだら
yasundara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
休めば
やすめば
yasumeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
休ませる
やすませる
yasumaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
休める
やすめる
yasumeru
呼ぶ
よぶ
yobu
zavolat
Přítomný čas 現在形
Základní tvar slovesa (slovníková forma). Vyjadřuje přítomnost, budoucnost nebo obecné pravdy.
Plain
呼ぶ
よぶ
yobu
Polite
呼びます
よびます
yobimasu
Přítomný negativ 否定形
Zápor přítomného/budoucího děje. Tvoří se přidáním ない (plain) nebo ません (polite).
Plain
呼ばない
よばない
yobanai
Polite
呼びません
よびません
yobimasen
Minulý čas 過去形
Vyjadřuje ukončený děj v minulosti.
Plain
呼んだ
よんだ
yonda
Polite
呼びました
よびました
yobimashita
Minulý čas – negativ 過去否定形
Zápor minulého děje – „nedělal jsem".
Plain
呼ばなかった
よばなかった
yobanakatta
Polite
呼びませんでした
よびませんでした
yobimasen deshita
Te-forma て形
Spojovací tvar. Používá se pro: řetězení sloves, průběhový čas (〜ている), požadavky (〜てください).
Plain
呼んで
よんで
yonde
Polite
呼びまして
よびまして
yobimashite
Tai-forma (přání) たい形
Vyjadřuje přání mluvčího: „chci něco dělat". Chová se jako přídavné jméno (–い).
Plain
呼びたい
よびたい
yobitai
Polite
呼びたいです
よびたいです
yobitai desu
Volitiv (návrh) 意志形
Vyjadřuje návrh nebo odhodlání: „pojďme", „udělám". Plain: 〜よう/〜おう, Polite: 〜ましょう.
Plain
呼ぼう
よぼう
yobou
Polite
呼びましょう
よびましょう
yobimashou
Imperativ (rozkaz) 命令形
Přímý rozkaz. Plain forma je tvrdá a hrubá – běžněji se používá 〜てください v polite stylu.
Plain
呼べ
よべ
yobe
Polite
呼んでください
よんでください
yonde kudasai
Pasivum 受身形
Děj, který subjekt přijímá: „být dělán". Tvoří se příponou 〜られる (group 2) nebo 〜れる (group 1).
Plain
呼ばれる
よばれる
yobareru
Podmínka たら 条件形（たら）
Podmíněný tvar: „když/jakmile/po…". Konkrétní situace. Lze použít pro minulost i budoucnost.
Plain
呼んだら
よんだら
yondara
Podmínka ば 仮定形（ば）
Provizionální podmínka: „pokud / za předpokladu, že". Logická, zobecňující – „pokud platí A, pak B".
Plain
呼べば
よべば
yobeba
Kauzativum 使役形
Nechat/donutit někoho dělat něco. Příklady: „nechal jsem ho jíst" nebo „přinutil jsem ho jíst".
Plain
呼ばせる
よばせる
yobaseru
Potenciál (schopnost) 可能形
Schopnost nebo možnost děj vykonat: „umím", „mohu". Tvoří se příponou 〜える (group 1) nebo 〜られる (group 2).
Plain
呼べる
よべる
yoberu